Redukční stanice

---

---

Redukční stanice

---

Místo, kterému se dnes budeme převážně věnovat.

---

---

Redukční stanice – technické srdce levé části Richardu I

Tuto stránku jsem zařadil jak do sekce Plánování a výstavba továrny, tak i do části věnované podzemí továrny (i když v tomto případě se budeme v podzemí „pohybovat“ pouze po omezenou dobu).

Téma redukční stanice jsem na webu otevřel už několikrát, ale právě tohle místo je pro mě natolik fascinující, že jsem se k němu musel vrátit znovu.

Asi žádná jiná stavba v levé části podzemního komplexu mě nelákala tolik jako prostory redukční stanice, umístěné v chodbě č. 296 podzemní továrny Richard I. Podle starých plánů a dochovaných fotografií šlo o cihlovou a betonovou vestavbu, do které ústila větrací šachta Luftschacht I, a zároveň tudy vedly hlavní rozvody plynů a paliv – svítiplynu, propanu a technického benzínu.

---

Právě tady se na plánech objevuje technologický uzel, kde se setkává:

• vysokotlaké plynové potrubí svítiplynu,
• odpařovací stanice propanu,
• a vedení benzínu, určené pro motory a záložní zařízení.

Jde o jedno z klíčových míst, na kterém je vidět, že Richard I nebyl jen soustava chodeb, ale promyšlené energetické centrum – tedy alespoň v plánech…...

---

Redukční stanice na výřezu z dobové mapy.

---

A to je ona – REDUKČNÍ STANICE.
Obávám se, že se jedná o jediné a také poslední fotografie této podzemní vestavby.
Popisky u fotografií nehledejte – vlastně stále ani nevím co bych tam měl napsat.
(Ale samozřejmě další informace se hledají dál…)

---

---

Energetické centrum podzemní továrny Richard I ?

Oproti mému původnímu přesvědčení nebyla levá část jen změť nevyužívaných stařin. Nedávno nalezené, dochované plány a technické zprávy získané v poslední době ukazují, že v této části podzemí vznikal i promyšlený energetický uzel, určený k zásobování výroby několika druhy paliv – svítiplynem, propanem a benzínem.

---

Zde, v levé části Richardu I, se na plánech objevuje komplex se třemi klíčovými prvky:

• Verdampfersta­tion – odpařovací stanice propanu,

• Gas-Reduzierstation auf 680–700 W.S. von 8–13 atü (W.S. = Wassesaäule, vodní sloupec) – plynová redukční stanice na tlak 680–700 mm vodního sloupce (typický tlak městského svítiplynu),

• Hochdruck-Gasleitung NW 200 – vysokotlaké plynové potrubí jmenovité světlosti 200 mm. • benzinleitung benzínové potrubí (rozepsáno níže)

---

Tyto prvky dohromady ukazují, že v Richardu I nebyl plánován jen „nějaký plyn“ v pár lahvích, ale plnohodnotná plynárenská infrastruktura průmyslového typu.

Mimochodem – pro doplnění, výše zmiňované plyny nejsou jediné, které se v podzemí využívaly.

Dále se v dokumentech objevují technické plyny pro výrobu, označované jako „formovací“ (ochranný) plyn a jeho složky. Konkrétně se uvádí formovací plyn H₂/N₂ (směs vodíku a dusíku) a také samostatně vodík (H₂) a dusík (N₂). To odpovídá potřebám metalurgických a tepelných procesů – tedy ochranné či redukční atmosféře v pecích a při tepelném zpracování.

---

---

Tři paralelní zásobovací okruhy

Když shrneme plány, legendy a technické zprávy, dá se říct, že pro komplex Richard (zejména pro Richard I, ale v jisté míře pravděpodobně i pro Richard II) byly koncipovány tři paralelní energetické okruhy:

1. Svítiplyn (Gasleitung)
o vysokotlaký přívod z povrchu (Hochdruck-Gasleitung NW 200)
o plynová redukční stanice na typický tlak městského plynu
o nejrozsáhlejší síť, zásobující velkou část podzemí
o hlavní zdroj tepla pro technologii (ohřev, sušení, tepelné procesy).

2. Propan (Propangasleitung, Verdampferstation)
o centrální odpařovací stanice pro kapalný propan
o na mapě krátká trasa – další rozvody nejsou zatím známy
o pravděpodobně pro plamenové kalení a procesy vyžadující stabilní teplotu.

3. Benzín (Benzinleitung)
o na mapě krátká trasa – další rozvody nejsou zatím známy
o přesné využití zatím není z dostupných dokumentů zřejmé

---

Kompletní mapa k rozvodu plynů a benzínu.
Části této mapy budou na stránce použity ještě několikrát.

---

Popisky na levé straně mapy…
Zeichen – Erklärung = značky – vysvětlivky / legenda
Flammhärtung F.H. = plamenové kalení (zkratka F.H.)
Waschmaschine W.M. = pračka / mycí stroj (zkratka W.M.)
Werkzeugsch. (lehce nečitelné, zřejmě „Werkzeugschärfen“) = (asi) ostření nástrojů / brusírna nástrojů
Wassertopf = ohřev vody?
Gasleitung { frei } = plynové potrubí – volně vedené
Propangasleitung { liegend } = propanové potrubí – uložené „naležato“ (na zemi / nízko)
Benzinleitung = benzínové potrubí.

---

A na pravé straně mapy…
Gas = plyn (svítiplyn)
Propangas = plyn propan
Benzinleitungen = benzinové potrubí.

---

Výřez z mapy, na které je vyznačeno:
Verdampfersta­tion – odpařovací stanice propanu
Hochdruck-Gasleitung NW 200 – vysokotlaký přívod plynu
Gas-Reduzierstation – redukční stanice svítiplynu.
Luftschacht Nr. I – větrací šachta I

---

Rozkreslení PLÁNOVANÉHO rozvodu potrubí do štol.
Červená – rozvod svítiplynu
Žlutá – rozvod propanu
Modrá – rozvod benzínu

---

Ještě v roce 2018 bylo možné v podzemí spatřit část potrubí pro rozvod svítiplynu.

---

Pohledy na uřezané zbytky rozvodů potrubí v podzemí.
(V tomto případě nemohu s určitostí potvrdit, zda některé potrubí nesloužilo i pro rozvod plynu.)

---

Co vlastně víme z plánů a dokumentů

---

Plyn (svítiplyn) v podzemní továrně

---

Dobový plán se zákresem plynové přípojky od Ústí nad Albem do Litoměřic a továrny Richard.

---

Na technických podkladech k podzemnímu komplexu Richard se objevuje vysokotlaké plynové potrubí NW 200, napojené na povrch a dále vedené k plynové redukční stanici. Ta je nastavena na tlak 680–700 mm vodního sloupce – tedy hodnotu, která odpovídá běžnému tlaku městského svítiplynu.

---

Gas-Reduzierstation auf 680–700 W.S. von 8–13 atü.
(W.S. = Wassersäule, vodní sloupec) – plynová redukční stanice na tlak 680–700 mm vodního sloupce (typický tlak městského svítiplynu).

---

Ze zpráv firmy Ölbau, která se na výstavbě podílela, víme, že:

• „dálkový plynovod byl dokončen společností Ölbau“, plány byly hotové už delší dobu,

• kapacita městské plynárny v Litoměřicích byla jen cca 170 m³/h, a to pouze za předpokladu, že by ostatní odběratelé nedostali nic,

• proto nebylo reálně možné zásobovat podzemní továrnu jen z městské sítě do plánovaného termínu.

Podobná čísla se objevují i v energetických plánech pro Richard II, kde se už počítá se spotřebou svítiplynu v řádu stovek tisíc m³ měsíčně – hodnoty, které by běžnou městskou síť okamžitě přetížily.

Z toho plyne poměrně jasný závěr: Do Richardu měl být skutečně přiveden městský plyn, ale od začátku bylo zřejmé, že bude potřeba vlastní robustnější řešení.

---

Z dokumentů z roku 1944 vyplývá, že vedení stavby počítalo s mimořádnou energetickou spotřebou.

Průměrná měsíční potřeba plynu pro Richard I byla odhadována na 830 000 m³ – z toho:
• cca 500 000 m³ pro testování motorů,
• cca 300 000 m³ pro vytápění,
• přibližně 30 000 m³ pro ostatní provozy.

Plyn měl být podle původních návrhů vyráběn přímo na místě, ale nakonec bylo rozhodnuto přivést jej z Teplic–Šanova, později z Mostu, vzdáleného vzdušnou čarou kolem 34 km, reálně však až zhruba 50 km dlouhým potrubím vedeným přes Ústí nad Labem.

Podle výpovědí nuceně nasazených dělníků se na pokládce tohoto dálkového plynovodu pracovalo i v zimních měsících 1944/45.

---

---

Plyn – propan v podzemní továrně

Tady u propanu jsem také dlouho váhal – proč tu byl? K čemu propan, když tam je rozvod plynu?

Ze všech dokumentů vyplývá, že propan v Richardu pravděpodobně nesloužil primárně jako náhrada svítiplynu, ale spíše:
• pro záložní zdroj energie
• jako zdroj pro nouzové vytápění při výpadku centrálního plynu z Teplic–Šanova / Mostu.
• pro vybrané technologické procesy (např. kalení, žíhání).

---

Odpařovací stanice propanu

---

Verdampfersta­tion – odpařovací stanice propanu.
Tento výřez ukazuje vlastní odpařovací stanici propanu, která měla zásobovat část výrobních hal.

---

Dalším zásadním prvkem v plánové dokumentaci je Verdampferstation – odpařovací stanice propanu.

Taková stanice se používá typicky takto:
• přeměňuje kapalný propan na plyn,
• používá se tam, kde je potřeba stabilní a vyšší odběr,
• je typická pro průmyslové provozy (centrální zdroj, nejen pár tlakových lahví u dílny),
• obvykle stojí na začátku sítě propanového potrubí.

Legenda k mapě mluví o „Propangasleitung (liegend)” – propanovém potrubí vedeném „naležato“, případně po podlaze.
Potrubí sleduje hlavní chodbu a větví se do severní části hal Richardu I, kde jsou vyznačeny i provozy označené zkratkou F.H. = Flammhärtung (plamenové kalení).

K tomu dobře zapadá i archivní pramen, podle kterého měla firma Ölbau zajistit „vlastní zdroj energie na propan“ / „propanové hospodářství“ pro podzemní objekt.

Tady už si můžeme být poměrně jistí, že v Richardu I byla plánována industrializovaná infrastruktura pro propan: centrální odpařovací stanice, rozvodné potrubí a jasně určený výrobní sektor, který měl propan využívat.

---

---

Benzín v podzemí továrny Richard

Nejen propan mi dělal informační problémy s benzínem to nebylo o nic lepší. Zásadní otázka zněla – proč propána krále tolik benzínu?
(A i přesto, co bude dál napsáno, mám v hlavě pořád malý blok z představy přepravy benzínu potrubím až do továrny Richard.)

Kromě výše popsaného je na mapě napsáno i Benzinleitungen = benzinové potrubí.

---

Z dochovaných záznamů lze vyčíst několik důležitých bodů:

• v plánech se uvádí provozní skladovací nádrže o objemu cca 5 000 litrů (benzín + oleje), plánované v podzemí pro zkušební pole / provoz agregátů,

• benzín a kyseliny měly být skladovány v „bombově odolných“ kontejnerech, doplňovaných z železničních cisteren,

• objevuje se zmínka o převodu 25 ks pohonných hmot (DKW karburátorové palivo) – nutnost okamžitého nákupu před vypršením povolení,

• dokumenty uvádějí, že byly dohodnuty konkrétní typy skladovacích kontejnerů a čerpacího vybavení (Elsabe – provozní nádrže/čerpadla, Ölbau – dálkové skladovací nádrže), ale celková souhrnná kapacita benzínu v celém areálu v dochovaných přepisech dokumentu chybí.

---

Možný účel a využití technického benzínu

Technický benzín (karburátorový, DKW) mohl být určen:

• pro zkoušky motorů HL 230, které se v Richardu I měly vyrábět,
• pro pohonné agregáty a záložní kompresory,
• pro technické a laboratorní účely (čištění, odmašťování).

---

---

Benzín – potrubní vedení pro motory a záložní zařízení

Přibližný překlad označeného textu:
Pan Herrmann při této příležitosti získá také posudek ohledně:
uložení provozního benzínu a olejových nádrží o objemu 2 × 5000 litrů v podzemí.
Provozní nádrže (benzín a olej).
Definitivní rozhodnutí o jejich umístění bude provedeno na základě celkového plánování.
Nádrže budou vybaveny čerpadlovou komorou a napojeny na centrální místo v prostoru překládky.
Tyto hlavní nádrže i čerpadla zajistí firma Elsabe.
Zásobní nádrže a jejich dálkově ovládaná čerpadla vyrobí Ölbau.
Bylo dohodnuto, že velikost skladovacích nádob bude:
Benzín: 2 × 30 m³ obsahu
Olej: 2 × 20 m³ obsahu
(Výřez z dokumentu ze Saského státního archivu v Chemnitz)*

---

Jeden z dokumentů popisuje, že:
Benzín a kyseliny se skladovali u hlavních zásobáren v kontejnerech odolných vůči bombám (č.5 na obrázku 2), které měli být plněné opětovně z železničních cisteren.
Náplně měli potom být čerpané z těchto cisteren do menších kontejnerů v továrně.
Za pozornost stojí čtvercem označené místo na mapě, protože v dalším pokračování se na toto místo podíváme…

Poznámka: Dokument, ze kterého je čerpáno je podrobněji rozebrán na samostatné stránce nazvané – Energie a technologie

---

V legendě plánu se objevuje i Benzinleitung – benzínové potrubí.
Podle tras v plánu:
• vede stejnou trasou jako plyn a propan,
• končí poměrně brzy v systému starších – nevystrojených štol – blíže k levé části podzemí Richard I – netáhne se celým komplexem.

(Tady je ale na místě „informační opatrnost“: plány jasně ukazují existenci benzínového vedení, ale konkrétní rozsah jeho skutečného provozu na konci války se z dochovaných dokumentů nedá stoprocentně doložit.)

---

---

A co nebezpečí ohně – požáru?

---

Kouření zakázáno.
Dobová tabulka nalezená v podzemí továrny Richard.

---

Mapa použitá na této stránce ukazuje, že se v dané části podzemí řešily rozvody plynu, propanu a benzínu, a to včetně odpařovací stanice (Verdampferstation) a redukční stanice (Gas-Reduzierstation).

To jednoznačně znamená, že se zde pracovalo s hořlavými látkami a že šlo o prostor se zvýšeným rizikem požáru nebo výbuchu, zejména při vzniku jiskry či v přítomnosti otevřeného ohně.

Z tohoto hlediska dává smysl předpokládat, že okolí bylo vybaveno také bezpečnostními – a pravděpodobně i protipožárními – prvky. Mohlo se jednat například o různé uzávěry, armatury, havarijní ventily, pojistky proti zpětnému šlehu nebo důsledně řešené odvětrání, které bylo klíčové zejména u propanu.

Technicky šlo především o to zabránit vzniku nebezpečné situace ještě v zárodku. K tomu se běžně využívají různé typy zabezpečení, například:

• uzávěry a havarijní ventily umožňující rychlé odříznutí přívodu
• regulace tlaku (redukce) a armatury zajišťující stabilní a bezpečný provoz
• pojistky proti zpětnému šlehu (Flammensicherung)
• větrání a odvětrání, u propanu zásadní, protože je těžší než vzduch a má tendenci hromadit se při zemi a v prohlubních.

Samotný plán, který je zatím k dispozici, však neuvádí, jaký konkrétní zásahový systém byl v tomto prostoru použit (voda, pěna, prášek, CO₂, případně inertizace). I proto zůstává tato otázka otevřená a je předmětem dalšího hledání a ověřování v dochované dokumentaci – pokud se ji podaří nalézt.

---

---

Osudy redukční stanice po válce

O dění v podzemí během vyklízení továrny po osvobození zatím existuje jen minimum informací. Není proto jasné, zda a v jakém rozsahu byla redukční stanice v době provozu skutečně dokončena, ani jaké technické vybavení bylo z těchto prostor po válce odvezeno – ať už jako válečná kořist, nebo v rámci následné likvidace zařízení.

Ještě v roce 1990 bylo možné prostory redukční stanice v podzemí po poměrně krátkou dobu navštívit díky vrtu České televize.

Při poslední návštěvě této části podzemí v roce 2022 však bylo možné už jen smutně konstatovat, že vstup do místnosti redukční stanice je zcela znemožněn. Přístupové chodby jsou dnes zataraseny kompletním závalem a není známo, zda se za ním dochovalo alespoň něco z původní konstrukce.

Lze tak říci, že tichý svědek doby – redukční stanice – dnes zůstává skrytý za masou suti. Přesto však dál „promlouvá“ alespoň prostřednictvím plánů, map a vzpomínek, které se dochovaly.

---

---

Ale tím ještě nekončíme…

---

I když redukční stanice už dnes nejspíš neexistuje, její existence byla fotograficky doložena – tedy: byla vybudována.

Jenže cesta propanu a benzínu tím nekončí. Stále tu totiž zůstává otázka místa, kde se propan a benzín měly stáčet z cisteren a skladovat. A právě tady začíná další z mnoha bílých míst továrny Richard.

---

Na papíře to místo existuje. V terénu je to ale mnohem složitější.

Podle mapy se toto místo – tedy umístění nádrží pro benzín a propan – nacházelo poblíž železniční vlečky u bývalé cihelny, v jakémsi nejvyšším bodu pomyslného trojúhelníku: krematorium – nádrže – překladiště výrobků z továrny Richard – viz následující obrázek.

---

Trojúhelník vyznačující uložení předpokládaných nádrží
1 – Krematorium KT Litoměřice
2 – teoretické místo nádrží
3 – překladiště u železniční vlečky
4 – železniční trať Litoměřice – Lovosice

---

Až potud je to docela jasné, ale aby to bylo napínavější, udělám teď malou odbočku.

Tahle popisovaná oblast byla jedno z míst, kde jsme s partou kamarádů prováděli takové ty klučičí lumpárny. Což samozřejmě obnášelo vlézt a prolézt úplně všechno – opravdu všechno. Dovolím si tedy tvrdit, že klukovským, bystrým očím neuniklo nic. Včetně tří různě dlouhých tunelů vyhloubených ve sprašovém valu.

Jediné, co tam působilo zvláštně, bylo ocelové potrubí, které bylo tu a tam obnažené na povrchu. Nikde nekončilo – občas jen vykouklo a zase se ztrácelo v zemi. Ano, na jednom či dvou místech připouštím přetržení, ale vždycky byla zřetelná další pokračující část.
Takže vlastně: nikde nic = žádná stavba, která by napovídala tomu, co bude uvedeno níže….

Na druhou stranu, teprve teď při psaní tohoto textu si uvědomuji, že stále píšu jenom o jedné trubce (mimochodem jedna trubka ještě bude na fotografii dále). Takže ano, něco odtud k Richardu vedlo potrubím něco, ale samozřejmě netuším co. Upřímně i s ohledem na již zmiňované pochybnosti bych se přikláněl k vedení propanu. Ten benzín v potrubí mi vážně přijde už trochu moc. Ale je to jen můj názor.

Ale to stále není konec…

Po letech jsem se postupně – a nezávisle na sobě – od tří lidí dozvěděl, že v době výstavby mrazíren se v části svahu objevilo něco, co bylo popisováno buď jako velké nádrže (první varianta), nebo jako betonový tunel vedoucí do kopce (druhá varianta). Všechny zdroje se ale shodují v jednom: to, co bylo nalezeno, zase velmi rychle zmizelo…

A zde si dovolím vložit jeden z popisů nálezů při stavbě tehdejších nových mrazíren.

…V jalovém prostoru podél tratě mezi krematoriem a střelnicí byla koncem osmdesátých let 20.stol. založena stavba Nových mrazíren. Protože prostor byl sice podél železnice dlouhý ale úzký, začalo se s odkopáváním svahu, aby se plocha zvětšila a upravila na požadovaný tvar. Po odkopání asi dvaceti metrů v horizontálním směru se ve stěně objevila štola. Na jejím konci byly obrovské vodárenské nádrže. Stihnul jsem se tam podívat, než byla díra zabetonována, což bylo hotovo za dva dny. Měl jsem prostě štěstí, že jsem se k tomu zrovna náhodou dostal…

A teď babo raď. Já to ani vyvrátit, ani potvrdit nemohu – v té době (84–86) jsem byl na vojně. A i když se já i kolegové pídíme po informacích (stavební deníky a podobně), nic. Takže, jak už jsem psal na začátku: další bílé místo.

---

A teď už je čas na několik obrázků, které pomohou lépe se zorientovat v nádržích, potrubí a celém technickém zázemí.

---

Treibrgasbehälter  – Vyznačené nádrže na benzín a propan.
Ve spodní části nákresu – Gleisanlagen – oblast určená pro vlečku z hlavní trati.
V červeném rámečku Lagerhalle – překladiště.

---

Totéž místo na leteckých fotografiích z roku 1945.

---

Totéž místo, ale s vyznačením tras potrubí propanu a benzínu.

---

Popisky potrubí – výřez z mapy.

---

A teď to bude ještě trošku zamotanější.

Následující fotografie a mapy zachycují trasy výše popsaných látek – plynů i benzínu. Když jsem mapy porovnal s leteckými snímky, ukázalo se, že některé plánované trasy neodpovídají skutečnosti. Upřímně? Není to zas taková záhada. Pokud se tohle všechno začalo plánovat v roce 1944 (a něco možná už koncem roku 1943), nebyl čas na důkladný průzkum. Trasy se zkrátka upravovaly za pochodu – tak, aby to bylo co nejrychlejší a zároveň použitelné.

Na mapách lze vysledovat vedení plynů i benzínu až k samotné továrně. Zlom nastává až ve finále: v posledním úseku k šachtě v levé části podzemí. Právě tam je to na mapě i na leteckém snímku překvapivě těžko čitelné.

Největší otazník mám u plynu. Po většinu trasy je na leteckém snímku poměrně dobře vystopovatelný, ale na Bídnickém vrchu se ztrácí ve změti cest a stop po výkopech. Podle všeho se tam plyn stáčí (asi trochu nelogicky) směrem k hlavní větrací šachtě č. 2 – Richard I – a pak se úvozovou cestou vrací zpět k šachtě č. 5 (propan a benzín).

---

Červená čerchovaná – technický benzín a propan na mapě (trasa je prakticky totožná.
Žlutá čerchovaná – plyn a benzín na leteckém snímkování.
Oranžová – plánovaný plyn.
Fialová – skutečný plyn podle letecké.

---

Fialová – skutečná trasa plynu.
Oranžová – teoretické pokračování plynu. Stopy po výkopu na letecké fotografii jsou v této části nezřetelné a trasa je zakreslena podle dodnes existujících označníků plynu.
Žlutá trasa výkopu pro propan a benzín.

---

Dobová mapa a vyznačení vstupu plynu do podzemí u redukční stanice.

---

Bod číslo 1 – místo pro vstup plynu větrací šachtou u redukční stanice.
Bod číslo 2 – místo kde na mapě končí zakreslená trasa propanu a benzínu.

---

Jen pouhou náhodou se po mnoha letech se v propadu u vrtu ČT objevilo jedno z potrubních vedení propanu nebo benzínu.
Červená ryska označuje potrubní vedení.

---

Pro tuto chvíli je to k rozvodům plynů a benzínu vše, co se podařilo z dostupných pramenů zjistit. Další doplňující dokumenty se zatím nepodařilo dohledat – pokud ovšem ještě existují. Zda se je podaří v budoucnu nalézt, dnes nelze říci. Možná zůstávají skryté stejně jako samotná místa v podzemí, a možná se k tomuto tématu bude možné jednou znovu vrátit.

---

Poznámky na závěr:

Interpretace této stránky vychází z dochované plánové dokumentace a technických zpráv firem zapojených do výstavby podzemní továrny. Tyto plány zachycují zamýšlený, tedy cílový stav objektu – některé prvky proto mohly být na konci války pouze částečně realizovány nebo zůstat ve fázi rozpracovanosti. Tam, kde není k dispozici jednoznačný archivní důkaz, je funkce jednotlivých zařízení popsána na základě běžných technických standardů používaných v průmyslových provozech Třetí říše. Případné nové archivní prameny mohou v budoucnu některé detaily upřesnit nebo korigovat.

---

---

Co tedy k tomuto tématu můžeme tvrdit, a co už je jen domněnka?

S jistotou můžeme tvrdit, že:

• existují archivní plány (Bundesarchiv, fond R 7/1233), na nichž jsou jasně zakresleny a popsány plynová redukční stanice, odpařovací stanice propanu, vysokotlaké plynovody a rozvody plynu, propanu a benzínu, • dochované technické zprávy firmy Ölbau potvrzují budování dálkového plynovodu a plánování vlastní propanové energetické infrastruktury, • energetické podklady pro objekt Richard II dokládají mimořádně vysokou plánovanou spotřebu plynu a tepla.

---

Jako vysoce pravděpodobné (nikoli však absolutně doložené do posledního detailu) lze označit:

• přesnou funkční náplň jednotlivých hal zásobovaných propanem a benzínem, • konkrétní typy zařízení instalovaných v jednotlivých místnostech (např. kompletní skladbu agregátů nebo technologických celků), • skutečný stav rozvodů a reálný rozsah provozu v posledních týdnech války – plánová dokumentace totiž často zachycuje ideální cílový stav, jehož plné realizace již nemuselo být dosaženo.

---

---

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:

Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

---

---

_a(01/26)

Naposledy upraveno 1. 1. 2026

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek