Legendy továrny Richard
Narodil se 23, 1. 1922 v Mělníku, kde chodil do základní a střední
školy.
Zajímal se i o plachtění větroňů na Rané kde si 26. 12. 1937 udělal
i plachtařskou zkoušku.
Po ukončení školy pracoval na nádraží v Mělníku, jako zaměstnanec ČD, kde dosáhl časem pracovního zařazení jako výpravčí vlaků.
V roce 1948 se přestěhoval do Litoměřic, a i zde pracoval jako
výpravčí na železniční stanici v Žalhosticích.
Již v době, kdy byl zaměstnán na železnici, psal drobné články pro
místní noviny, což zapříčinilo, že se v roce 1954 se stal novinářem
v tehdejším deníku Průboj, který vycházel v Ústí nad Labem.
Také jako občan Litoměřic, psal do místních novin Proud. Při svém
novinářské činnosti se kromě jiného, velmi zajímal o Malou pevnost a
Ghetto Terezín. Na toto téma studoval veškeré dostupné archivní
materiály, a pravděpodobně zde vznikla snaha zjistit vše potřebné nejen
k Terezínu, ale i k továrně Richard. Asi už dnes nezjistíme, pod kolika
články bylo jeho jméno uvedeno.
Jisté však je, že mu práce byla koníčkem – což ho stále pobízelo zjišťovat vše potřebné k tématu. O tom, jak poctivě a obsáhle se této činnosti věnoval, svědčí i obsáhlá dokumentace, kterou pan Hruška k továrně Richard nashromáždil.
Jedná se o listy poznámek a nákresů, včetně fotografií vlastních i těch, které postupně získal od dalších, kteří se o téma Richard zajímali. A právě těmto podkladům a informacím se na této stránce chci věnovat.
Plachtařský průkaz vystavený pro Stanislava Hrušku.
Novinářský průkaz redakce Průboj pro Stanislava Hrušku.
Ručně psané poznámky a poznatky
Vše co pan Hruška vydal v novinách, prošlo nejprve jeho poznámkovým sešitem, kam si psal získané poznatky z terénu, od pamětníků, či z dokumentů. Z těchto poznámek pak následně čerpal informace pro své články.
Poznámky k továrně Richard.
Několik částí z poznámkového bloku pana Hrušky.
Příprava jednoho z mnoha článků pro noviny Průboj.
Z fotoarchívu Stanislava Hrušky.
Ve své sbírce mám pár dobových novinových článků, pod některými najdeme i jméno – Stanislav Hruška…
Pár novinových článků z pera Stanislava Hrušky…
V pozůstalosti pana Hrušky je mimo zápisků a poznámek, také souhrn zajímavých podkladů a fotografií, k tématu továrny Richard, které autor shromáždil. Následuje pár zastavení u těch, které považuji za nejzajímavější.
Každý před lety takto začínal…
Mapa části podzemí Richard I., na pauzovacím papíru.
Z fotoarchívu Stanislava Hrušky.
Stránka z poznámkového bloku pana Stanislava Hrušky.
Ručně kreslená mapka areálu Richard a okolí.
Stránka z poznámkového bloku pana Stanislava Hrušky.
Ručně kreslená mapka areálu Richard a KT Litoměřice.
Při získávání informací si pan Hruška kreslil i náčrtky míst a mapky, kde vyznačoval důležitá místa.
Stránka z poznámkového bloku pana Stanislava Hrušky.
Mapka rozmístění německých obranných prvků v Litoměřicích v závěru
války.
Vzhledem k tomu, že vše je psáno v němčině, musel být zdroj pana
Hrušky dobře informovaný…
Stránka z poznámkového bloku pana Hrušky.
Nákres rozmístění náloží v továrně Richard a v mostu přes řeku Labe
včetně minového pole…
Stránka z poznámkového bloku pana Hrušky.
Pan Hruška kromě jiného získal i informaci, že v podzemí by se pod
závalem mohly nacházet i bloky motorů HL230.
Panorama části vrchu Bídnice s popisky pana Hrušky.
Část panoramatické skládanky části vrchu Bídnice s popisky pana
Hrušky.
V archívu pana Hrušky je také několik desítek fotografií. Některé pořídil on sám, jiné získal od jejich majitelů jako podklad pro jeho články. Vybral jsem pouze několik pro ukázku – nebo spíše z určité nostalgie, protože zachycují místa, která znám ze svého dětství…
Vrchní část nádrží na pitnou vodu.
Pro dokreslení – totéž místo zhruba o 50 let později.
Jen pohled je posunut více doprava než původní.
Dnes již dávno zasypaná větrací šachta do podzemí Richard II.
Další (minimálně pro mne) dnes již historická fotografie.
Cesta v místě bývalé lanové dráha později úzkokolejné železnice
k areálu Richard I.
Pro dokreslení – pohled na přibližně totéž místo zhruba o 50 let
později.
Některé fotografie jsou již dnes vlastně unikáty, protože jsou na nich zachyceny objekty, které dnes již v okolí továrny Richard nenalezneme, popřípadě jsou někde pod vrstvou zeminy…
Dnes již neexistující jímka na vodu na vrchu Bídnice, na jejíž stěně
jsou zřetelné otvory po projektilech.
Detail stěny, na které jsou zřetelné otvory po projektilech.
Ruiny doposud nespecifikované stavby na svahu před vrchem Bídnice. .
Foto z natáčení dokumentárního filmu – Tajemství továrny Richard,
kterého se Pan Hruška zúčastnil.
Stěna smrti.
Tento název má pan Hruška na některých mapách, které zachycují bývalou
těžní stěnu pro těžbu cihlářských jílů
– v tomto případě spraše.
Nikde jsem zatím nedohledal, jestli zde byla provedena nějaká poprava.
Nevím ani důvod proč autor stěnu tak pojmenoval – snad, že je nad
krematoriem a vzhledem by mohla připomínat popraviště – v dokumentech
jsem však zatím nic takového zatím nenašel.
Pro mě jako kluka z Litoměřic je však toto místo spojeno s nostalgií
klukovských lumpáren :– )
Na závěr této stránky přidám místo, kterému
se pan Hruška věnoval, a které dnes již dávno neexistuje, protože na jeho
místě dnes stojí litoměřické sídliště Cihelna.
V jeho deníku se však mimo jiné píše, že: „V cihelně byly dva
objekty, v nichž bydleli Rusové pracující v podzemí Richard (Francouzi,
Holanďani, Jugoslávci). (pozn. v závorce uveden zdroj této informace ing.
Fr. Tůma)“.
Stránka z deníku Stanislava Hrušky.
Nákres s vyznačením části areálu litoměřické cihelny, kde jsou
zakresleny budovy pro ubytování válečných zajatců.
Kresba ve vztahu k níže uvedeným fotografiím…
Vnitřek jedné z budov v areálu cihelny.
Fotografie zatím bez dalšího doplňujícího textu…
________________________________________
Na stránce použity informace nebo části
dokumentů ze soukromého archívu pana Milana Hrušky
(z pozůstalosti po otci) – zveřejněno se souhlasem dědice.
Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním
obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte
webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným
příspěvkem.
(02/22)
Naposledy upraveno 1. 2. 2022
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek