Příběh (zatím jediné) fotografie z podzemí továrny Richard

V souvislost i s továrnou Richard jsem měl za to, že už mě nic nedokáže překvapit, protože toto téma je vlastně stále jedno velké překvapení, ale tentokrát je to vážně úlovek.

Úlovek tak velký, že si zaslouží samostatnou stránku

Měl jsem za to, že (řekněme v novodobé historii) již není nikdo, kdo by mohl opravdu výstižně a přesně popsat, jaký byl vzhled továrny v době výroby. O fotografiích nemluvě.

Víme, že minimálně při vyklízení továrny, se prováděla fotodokumentace. Víme, kdo ji prováděl a podle výpovědí víme, jaký byl osud fotografií po jejich pořízení. Protože v dokumentech z doby po osvobození se mimo jiné píše, že – cituji:

„Instalované strojní vybavení v podzemí továrny Richard je stále čištěno a udržováno. Tato situace však netrvá dlouho, protože nejsou peníze na úhradu mezd pro civilní zaměstnance. Než Rusové zahájí demontážní práce na strojírenském vybavení, je vše vyfotografováno a nafilmováno. (Fotodokumentaci zařízení pořizoval pan Jaroslav Krejčí, který byl zaměstnán jako fotograf. Veškeré fotografie strojního zařízení, jednotlivých hal, oddělení apod. musel předávat RA. Protože šlo o velké komplexy různého strojového zařízení, fotografoval jednotlivé součástky postupně tak, jak se demontovaly, aby je bylo možno opět sestavit dohromady. Pracoval pod dozorem RA a současně podepisoval prohlášení, že si žádné foto nenechal…“)

Jenomže tím se stopa po jakékoliv fotografii ztrácí a přes veškerou snahu se nepodařilo nic dohledat. Možná je to nechuť cokoliv hledat, možná je to nechuť cokoliv „pustit“ ven, nevím, ale je mi to líto…

A PAK JEDNOHO DNE …

Před nedávnem se na FB v jedné skupině objevila fotografie, která mě dokázala posadit na … zem. Majitel fotografie, pan Jindřich Ebert, umístil na sociální síť na první pohled nenápadnou fotografii.

Při letmém pohledu spatříme skupinku dívek stojících u stroje uprostřed nějaké místnosti a hledících do objektivu fotografa. Prostě – vlastně nic neříkající fotografie, která má možná cenu pro toho, kdo zná či znal osoby na fotografii.

JENOMŽE…

Jenomže pak pohled padne na pravidelný světlý předmět, který se nachází přibližně v horní pravé části fotografie – nosník. Obyčejný nosník, ale nosník, který je tak specifický, že jej nenalezneme nikde jinde než… než v podzemí Richard I. … A tím se všechno mění, protože fotografie najednou začne vydávat takové množství informací, až se točí hlava…

Dámy a pánové.
POHLED DO VYBAVENÉ ČÁSTI PODZEMÍ TOVÁRNY RICHARD I.…

A jak fotografie vznikla? Upřímně řečeno na tuto otázku není uspokojivá odpověď. Setkal jsem se s panem Jindřichem Ebertem, který má fotografii ve svém vlastnictví a díky jemu známe alespoň drobné střípky informací…

Na fotografii je zachycena babička pana Eberta, paní Jana Pucholtová, pak Ebertová, poté Fraňková (v rozboru fotografie níže je její podobizna pod číslem 7). Fotografie byla pořízena na její fotoaparát.

Paní Jana Fraňková byla po určitou dobu v Richardu zaměstnána se skupinou civilních zaměstnanců, skládajících se převážně z lidí Německé národnosti určených k odsunu. (A protože se paní Fraňková provdala, nemusela do odsunu. Film se díky šťastným náhodám zachoval. A proto se dnes můžeme kochat pohledem na unikát).

Ale zpět k Richardu. Tito „zaměstnanci“ v podzemí pracovali jako, řekněme „údržbářská četa“, mající za úkol na počátku čištění a udržovaní strojů a později pravděpodobně i účast při jejich demontáží a odvozu.

A právě někdy v této době byla pořízena tato fotografie. Dnes se již asi pravděpodobně nedozvíme jak se stalo, že si někdo mohl dovolit fotografovat v podzemí…

A přesto vznikla minimálně tato fotografie, a to ne tajně, ale veřejně – ostatně tomu napovídají i dva vojáci taktéž částečně zachyceni na fotografii.

To by na úvod mohlo stačit, pojďme fotografii podrobně rozebrat a prostudovat.
(Snažil jsem se z fotografie získat co nejvíce informací, vycházel jsem ze vzhledu věcí a řekněme z určitých znalostí dílenského prostředí. Předpokládám, že z níže uvedeného textu vyplyne, co je můj dohad o významu věci a u čeho jsem si jist…)

Na fotografii jsou vyznačena jednotlivá zajímavá místa – viz popisky níže…

Jako první uvádím označení hvězdičkou *, neboť právě díky typickému nosníku v podzemí Richard I., se začala rozvíjet zde zmapovaná historie této fotografie.

1 Částečné pohledy na litinové bloky vidlicových motorů HL 230 (detailnější pohled na bloky naleznete níže)

2. Obráběcí stroje – soustruhy.

3 Otočné jeřáby pro přenášení těžkých výrobků (část plánovaných otočných jeřábů je na zákresu níže)

4. Narychlo napsaný nápis v azbuce. Pravděpodobně nějaké inventurní číslo před demontáží a odvozem stroje.

5. Narychlo psaná čísla a označení na jeřábech. Význam bude stejný jako předešlý případ.
Pokud by se jednalo o válečné číslování tak lze předpokládat nějakou kulturu označení –
tohle je napsané od ruky.

6. Muž, který namáčí nějakou násadu do nádoby. Nádoba je označena nezřetelným štítkem a násada je ve spodní části tmavá. Pravděpodobně se jedná o nádobu s konzervačním olejem na ochranu povrchu strojů před korozí

7.Babička pana Eberta, paní Jana Pucholtová (díky ní máme tuto fotografii teď před sebou).

8.Těžko zařaditelné – pojistková skříň? Tlačítková skříň k ovládání nějakého zařízení? Všechny body jsou kulaté, některé mají jiný odstín barvy (vymontované pojistky?), ve spodní části jsou světlé obdélníčky, patrně popisky.

9.Kovová konzole s háky. Mohlo by se jednat o rozvod stlačeného vzduchu, háky jsou využity pro zavěšení  – například kabelů. Zde trošku tápu. Protože v případě rozvodu stlačeného vzduchu by každý přivařený háček mohl teoreticky způsobit únik vzduchu. Stejně tak výše háčků nebyla vhodná pro přechodné ukládání a snímání zavěšených předmětů.

10. Přepravní vozík pro převoz obrobků. Na pravé straně je závěs pro přepravu. Fotografie bohužel neumožňuje zjistit, zda se jednalo o železniční vozík, či o obyčejný vozík.

11.Odložená taška nebo kabelka s řemenem pro nošení. V ní mohl být například přinesen fotoaparát, kterým byla fotografie pořízena. To je samozřejmě pouze dohad. Nalevo od tašky odložen nezřetelný předmět. Může se jednat o hromadu odložených kabátů. Před kabelkou je méně zřetelná skvrna. Buď rozlitá tekutina nebo hromada pucvole na ruce.

12. Nalevo – rozmazaná silueta hledící do objektivu. Pravděpodobně se jedná o důstojníka RA (podle kulaté čepice).

12. Uprostřed – voják RA s lodičkou na hlavě.

13. O cihlovou vyzdívku opřena tmavá tabulka připevněná na násadě. Na tabulce ve vrchní části nečitelný nápis a pod ním číslice 3.

14. Tabulka s nečitelným nápisem.

15. Vypínač elektrického osvětlení, od něhož vedou dva od sebe oddělené dráty. (obdobné řešení na fotografii níže).

16. Nezřetelný předmět. Odhaduji na hák (háky) na ocelovém lanu – určeno pro přenášení těžkých obrobků z místa na místo.

17. Podlaha u soustruhu. Dělníci mají u nohou nečistoty. Může se jednat o drobný opad ze stropu nebo kovové špony. Na zemi před soustruhem je skvrna. Může to být rozlitý konzervační olej, chladicí médium ze soustruhu anebo již jednou zmiňovaná pucvol na otření rukou.

XXX V této chvíli můj výčet informací o fotografii končí. Je možné (pokud se podaří v budoucnu kvalitnější sken fotografie), že další popisky doplním či upřesním. Stejně tak pokud máte pocit, že by bylo podle vašeho názoru vhodné něco poupravit či doplnit, dejte mi prosím vědět na FB nebo email uvedený v rozcestníku stránek.

Ilustrační foto k pozici č. 1.
Litinové bloky vidlicových motorů HL 230
Fotografie z továrny Maybach – TATO FOTOGRAFIE NENÍ POŘÍZENA V TOVÁRNĚ RICHARD!

Ilustrační foto k pozici č. 3.
Část plánů se zákresy otočných manipulačních jeřábů pro přenášení výrobků.

Ilustrační foto k pozici č. 15.
Vypínač elektrického osvětlení, od něhož vedou dva od sebe oddělené, izolované dráty.
Rozvod zachycený na fotografiích není totožný s rozvodem na černobílé fotografii.

PODĚKOVÁNÍ – velké poděkování si zaslouží pan Jindřich Ebert, který dovolil fotografii prezentovat, „rozebrat“ a vlastně, že se mu podařilo podobný poklad nalézt a podělit se – DÍKY!!…

Na závěr snad ještě poznámka.

Jedna jediná fotografie podala neuvěřitelné množství informací .
Nechci ani domýšlet kolik informací by dal soubor fotografií ztracených kdesi v hloubi Ruských archivů….

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_o(03/19)

Naposledy upraveno 2. 3. 2019

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek