Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 1. 9. 2019

Vyhledávání

Plánování a výstavba továrny

Plánování továrny



Již v druhé polovině druhé světové války se německá průmyslová výroba stále častěji stávala terčem leteckých náletů.
Tehdejší německé ministerstvo pro obranu a válečnou výrobu, v jehož čele stál Albert Speer, bylo nuceno ve snaze zachránit válečně důležité podniky, přepracovat plány zbrojního průmyslu.

Aby nebyly ochromeny celé výrobní obory, začala se válečná výroba decentralizovat. S tím bylo spojeno i přemisťování důležité strojní výroby do nově budovaných podniků. Jedním z možných řešení bylo přemístění části strojírenské výroby do podzemí.

Na základě podnětu, který dal litoměřický Němec Zametzki, (velkoobchodník s železem, který byl současně akcionářem cihelny a vápenky J. Höring Litoměřice), byl v druhé polovině roku 1943 v obvodu Litoměřic na bývalém ČS. území (tehdy  – Sudety) vytipován i nenápadný vápencový vrch Bídnice, uvnitř kterého se již od 19. století těžil ve třech oddělených dolech vápenec.


Nejrozsáhlejší důlní podzemní prostory vlastnila pravděpodobně již od roku 1908 firma A. G. Kalk-und Ziegelwerke Leitmeritz (pozn. Jinde použito názvu Kalk- und Ziegelbrennerei Leitmeritz.), – název dolu „Steinbruches“
(Společnost ročně vytěžila asi 5 000 tun vápence. Podzemní těžba touto společností trvala až do roku 1943, kdy zaměstnávala 17 zaměstnanců s měsíční výtěžností okolo 800 tun vápence).

Zbývající samostatné doly těžily vápence ještě začátkem roku 1944 a jejich vlastnictví je připisováno takto:

  • společnost Kalkbruch Josef Hőring.  – název dolu „Höring-Bruch“ (za války označeno jako Richard II)
  • společnost Kalkbruch Josef Hőring.  – název dolu „Loboda-Bruches“ (za války označeno jako Richard III)

Dochází k jednání mezi zástupci firmy Leitmeritzer Kalk und Ziegelwerke (cihelna a vápenka J. Höring), Bergamt Teplitz-Schönau (Horní úřad v Teplicích) a Reichsamt für Bodenforsohung, Zweigstelle Freiberg (Říšský úřad pro pozemkové bádání, odbočka Freiberg).

Dne 7. 11. 1943 vyzývá Prof. Dr. Pietzsch z říšského oddělení pro výzkum podzemí Freiberg, litoměřickou firmu o zastavení prací v podzemí, a co nejurychlenější poskytnutí plánů podzemí Říšskému úřadu.

Následně začíná připravovat Speerovo ministerstvo pro zbrojení, ve spolupráci s ústředním úřadem SS-Wirtchafts un Verwaltungshau­ptmant a v dohodě s nacistickými úřady v Liberci a Litoměřicích – výstavbu podzemní továrny pro utajenou válečnou výrobu.

První vyměřovací práce provádí stavební inženýr Dünnleder a poslední úpravy stavebního projektu provádí 28 německých inženýrů, kteří přijeli na jaře 1944 převážně z Berlína.

V dubnu 1944 začíná urychlená výstavba a úpravy prostor pro výrobu; toto přineslo i masové nasazení vězňů. Nejprve z nedalekého vězení gestapa Terezín. Následně byl trvalý přísun sil zajištěn převážně z KT Flossenbürg a podpůrně z KT Gross-Rosen.

V březnu 1944 koresponduje Bergamtu Teplitz-Schönau (Horní úřad v Teplicích) s firmou „Autounion A. G. Chemnitz (tato firma později v továrně Richard I vyrábí součástky do motorů).
V obchodním rejstříku je z krycích důvodů vedena jako firma "Elsabe A. G.“.

Budovaná podzemní továrna dostává krycí název Richard (Bauvorhaben RICHARD). Někdy byla továrna označovaná i krycím jménem B 5 (B5 – Richard).

Označení B znamenalo stupeň připravenosti.
Druh výroby byl v továrnách vybírán podle připravenosti prostor pro výrobu. Tam, kde mohla být výroba započata ihned, bez úprav výrobních sálů (např. proto, že tam nějaká výroba probíhala již před válkou), bylo provedeno zařazení do projektu „A“.
Tam, kde bylo potřeba prostory nejprve upravit (rozšířit apod.), byla budoucí továrna dána do projektu „B“.

V případě továren Richard (I, II a III), se jednalo o projekty, které byly pod dozorem člena Jägerstabu pro zvláštní stavební otázky SS – generála Kammlera.


Plánování výstavby v dokumentech…





Fotokopie originálního dokumentu.
Přepis souborů D. 3. 9.122.
Říšské ministerstvo hospodářství, Berlín W 8 dne 17. 9. 1943 pro říšského ministra pro zbrojní a válečnou výrobu, zbrojní štáb, Berlín – Charlottenburg 2 ve věci důlních míst pro přijímání výroby z náletových oblastí.
V přílohách posílám ve dvou vyhotoveních seznam těch podzemních vykopaných oblastí, které jsou vhodné pro příjem výrobních závodů z oblastí se vzdušnými nálety.
V souladu s diskusemi, které proběhly s vaším kolegou Schulzem – Henningem, váš žádám, abyste informovali a podíleli jste se na nezbytných návštěvách příslušného horního úřadu na místě, které lze vidět na přiložených seznamech.
Jak vrchní horní úřad, tak i podřízený horní úřad vám co nejvíce poradí a podpoří využití podzemních těžebních oblastí. Laskavě vás požádám, abyste se vyhnuli prohlídkám těžebních oblastí nebo je používali bez účasti horních úřadů, protože jinak by byla narušena těžba, která byla zvláště důležitá v současné válečné době, jejíž význam byl znovu zdůrazněn dekretem říšského maršála z 30. 4. 1943.
Po získání důlních lokalit pro přemístění továren bude nutné uzavřít další dohody o dalším zapojení těžařských úřadů do využívání prostor a obecně vkladů.
Příkladem může být regulace vysokým velením armády pro neoperační (asi myšleno pro nevýrobní – tedy skladovanou) armádní munici.
Dále bych rád zdůraznil, že v říši je ještě mnoho přírodních jeskyní, které nejsou těženy a které jsou mimo jiné způsobilé pro zahrnutí výroby. Říšský úřad pro výzkum podzemí, Berlín W18, Behrenstrasse 29A nedávno přidal tyto jeskyně do zvláštního seznamu.
Přípis pro vrchní báňský úřad. S odkazem na moji vyhlášku ze dne 21. 6. 1943 – OBH 31973/43 a na zprávy, které mi byly předloženy, zasílám v příloze kopii tohoto dopisu ministra pro zbrojní a válečnou výrobu pro informaci a pozornost.
Podpisová doložka gez. Gabel.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


 (Fotokopie originálního dokumentu). Říšský úřad Freiberg naléhavě 4. 11. 1943 žádá těžební plány dolů firmy Kalk – und Ziegelbrennerei v Litoměřicích, umístěných v prostorách vápenice. Žádají, aby byly poskytnuty v důležité státní záležitosti okamžitě k dispozici – zde již záměry k výrobě v dole. Žádost byla vyřízena záznamem na písemnost z 6. 11. 1943. 8. 11. 1944 prof. Dr. Pietzsch zaznamenává na písemnost, že zakázka – vyřízení žádosti o nové plány bude trvat asi za 3 týdny. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
Říšský úřad Freiberg naléhavě 4. 11. 1943 žádá těžební plány dolů firmy Kalk – und Ziegelbrennerei v Litoměřicích, umístěných v prostorách vápenice. Žádají, aby byly poskytnuty v důležité státní záležitosti okamžitě k dispozici – zde již záměry k výrobě v dole. Žádost byla vyřízena záznamem na písemnost z 6. 11. 1943.
8. 11. 1944 prof. Dr. Pietzsch zaznamenává na písemnost, že zakázka – vyřízení žádosti o nové plány bude trvat asi 3 týdny.



Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis firmě od firmy vápenka a cihelna Litoměřice pro firmu Elsabe v Litoměřicích z
17. 10. 1944, kopie od SS-Führungsstab B 5 Litoměřice pro zbrojní účet GmbH Berlin W.9., Tirpitzufer ve věci výpočtu kompenzace rok 1944.
Kvůli očekávanému přemístění nedošlo k těžbě vápence, proto bylo nutné zastavit výrobu vápna a to: na kruhové peci X od 14. 4. 1944 a na kruhové peci II od 26. 5. 1944. Denní produkce: Zařízení X minimální kapacita podle přílohy 13 tun denně, měsíční výkon za 26 dní je 338 tun vápna. Zařízení II minimální výkon 20 tun denně, měsíční výkon za 26 dní je 520 tun vápna.
Časová výrobní ztráta Pec II a Pec X – vyčísleno za měsíce duben, květen, červen – červenec, srpen – listopad, prosinec.
Druhá pec na pálení vápna byla v srpnu 1944 přeměněna na pálení cihel.
Ztráta příjmů – následuje vyčíslení a popisy ztrát na výrobě. Celkem 15,210.64 říšských marek.
Dále je uvedeno – polní vlečka (železnice) od pecí do obnovitelného lomu je na úkor „Elsabe“, tzn., správně ji obnovte nebo znovu vytvořte.
Výpočet nákladů na uvedení do provozu pro následné znovuobnovení nuceně uzavřených pecí a provozu mlýna zůstává vyhrazeno.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)




Fotokopie originálního dokumentu.
Část seznamu podzemích prostor pro válečnou výrobu z 6. 7. 1944 – mj. uveden název Richard, podřízenost Freiberg, Litoměřice a rukou dopsány doly Richard I, II. a III., vápencový důl Litoměřice.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


 (Fotokopie originálního dokumentu). Nadřízený úřad v Teplicích píše 10. 11. 1943 říšskému hornímu úřadu Freiberg o Kalk – und Ziegelwerke A. G v Litoměřicích, že na základě jejich požadavků na zaslání plánů byly požadované plány zaslány. Prověřením však bylo zjištěno, že plán nezahrnuje všechny stávající podzemní prostory. Informace o nových prostorách těžby by mohly být k dispozici za cca 3 týdny. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
Nadřízený úřad v Teplicích píše 10. 11. 1943 říšskému hornímu úřadu Freiberg o Kalk – und Ziegelwerke A. G v Litoměřicích, že na základě jejich požadavků na zaslání plánů byly požadované plány zaslány. Prověřením však bylo zjištěno, že plán nezahrnuje všechny stávající podzemní prostory. Informace o nových prostorách těžby by mohly být k dispozici za cca 3 týdny.


 (Fotokopie originálního dokumentu). 1. 3. 1944 je fa Auto Union – A. G. Chemnitz žádá báňský úřad o zaslání dvou fotokopií plánů vápenky a cihelny pro služební účely. Auto Union A-G odpovídá, že plány dosud nemůže zaslat, protože nebyly přijaty. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu
1. 3. 1944 je fa Auto Union A. G. Chemnitz žádá báňský úřad o zaslání dvou fotokopií plánů vápenky a cihelny pro služební účely. Auto Union A-G odpovídá, že plány dosud nemůže zaslat, protože nebyly přijaty.


 (Fotokopie originálního dokumentu). Na žádost je odpovězeno, že aktuální plány nejsou k dispozici. Nové plány zahrnující všechny podzemní prostory by měly být předány do Freibergu za cca 3 týdny. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
Na žádost je odpovězeno, že aktuální plány nejsou k dispozici.
Nové plány zahrnující všechny podzemní prostory by měly být předány do Freibergu za cca 3 týdny.


 (Fotokopie originálního dokumentu). Firma Auto union A-G, se sídlem Chemnitz zasílá 7. 3. 1944 nadřízené firmě Bergamt Teplice informaci, že dosud nebyly přijaty kopie slíbených plánů dolu. Uvádí, že by rádi měli kopii k dispozici. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
Firma Auto union A-G, se sídlem Chemnitz zasílá 7. 3. 1944 nadřízené firmě Bergamt Teplice informaci, že dosud nebyly přijaty kopie slíbených plánů dolu. Uvádí, že by rádi měli kopii k dispozici.


 (Fotokopie originálního dokumentu). 21. 4. 1944 informuje teplický báňský úřad firmu Krause & Walther, že nařídil dohled nad pracemi v podzemí báňským úřadem. Předávání má být 20. 4. 1944. Doporučuje zajistit odpovídající počet pracovníků do dolu a dohled nad nimi. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
21. 4. 1944 informuje teplický báňský úřad firmu Krause & Walther, že nařídil dohled nad pracemi v podzemí báňským úřadem. Předávání má být 20. 4. 1944. Doporučuje zajistit odpovídající počet pracovníků do dolu a dohled nad nimi.


 (Fotokopie originálního dokumentu). 21. 4. 1944 teplický báňský úřad instruuje vápenku, že z důvodu výstavby nebude možné těžbu obnovit, má vrátit zbývající výbušniny z lomu. (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)
Fotokopie originálního dokumentu.
21. 4. 1944 teplický báňský úřad instruuje vápenku, že z důvodu výstavby nebude možné těžbu obnovit, má vrátit zbývající výbušniny z lomu.


Listiny týkající se mimo jiné i zavedení plynu do Richardu.
Fotokopie originálních dokumentů.
Listiny týkající mimo jiné i zavedení plynu do Richardu.



Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis říšského ministerstva pro zbrojní a válečnou výrobu z 11. 11. 1944 poslaný pěti různým institucím – autoritě říšského vedoucího SS přes Zbrojení, Severočeské elektrárenské společnosti a.s., firmě Auto-Union, Mineralöl-Baugeselschaft mbH a Industriekontor GmbH. Dr. Oppenhoff z úřadu žádá, aby v úterý 21. 11. 1944 odpoledne v 15 hodin byli v jeho kanceláři na Pařížském náměstí 4, kancelář 312 ve věci jednání o financování napájení stavebního projektu Richard.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Fotokopie originálního dokumentu.
Průpis dopisu z Berlína W 8, Pařížské náměstí 4 pro Auto Union AG. Chemnitz 1, Postfach 843 ve věci stavební projekt Richard I a II.
S odvoláním na rokování o dodávkách plynu z 21. 11. 1944 potvrzuji, že přístupové cesty, železniční vlečka, nakloněný výtah k vjezdu na dráhu a do zařízení na dodávku vody jsou součástí stavby na klíč, a proto vás finančně nezavazují, ale jsou vám pronajaty.
Vzhledem k tomu, že se však stále domníváte, že návrh, který jsem jako vhodný přednesl na jednání 21. 11. 1944, podle kterého jste vyloučeni z dotace na výstavbu ve výši 440000,– říšských marek, splatný společností Ferngas-Sudetengau a.s., 100000,– říšských marek, které má být vyplaceno společnosti Ferngas-Sudetengau a.s., přestože vás odkazuji na převzetí tohoto podílu nákladů. Ještě víc se dá očekávat, neboť ve výrobním závodě Richard musíte zaplatit i mimořádně nízkou cenu na kubický metr.
Podepsán Dr. Oppenhoff.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Fotokopie originálního dokumentu.
Průpis dopisu z Berlína W 8, Pařížské náměstí 4 z 21. 11. 1944 pro Ferngas Sudetengau akciová společnost, Teplice – Schönau.
Potvrzuji dohodu dosaženou na dnešním setkán se stranami takto: jako příspěvek na stavební náklady na náklady na výstavbu plynovodu pro stavební projekt Richard I a Richard II a na napojení na městské plynárny Litoměřice získáte 440.000,– říšských marek. Platí se samostatně za dodatečné náklady. Plynové trubky zůstávají vaším majetkem. Při posuzování dotace na stavební náklady se na základě vašich informací předpokládá, že celkové stavební náklady činí 750.000,– do 780.000,– říšských marek. Pokud by však celkové stavební náklady zůstaly pod úrovní 720.000,– říšských marek, bude odpovídajícím způsobem snížena dotace na výstavbu, která mý být vyplacena.
Fakturace nákladů na výstavbu bude i nadále předem účtována původnímu zákazníkovi, Mineral-Öl-Baugesellschaft mbH, kopie zbrojní štáb zbraní SS – stavební štáb Dr. Kammlera. Jako zálohu na náklady na stavbu jsem vám dnešním příkazem zaslal 330.000,– říšských marek, kterou obdržíte dnes. Zda zbývající část dotace na výstavbu vám bude vyplacena společnostmi Auto-Union a Osram nebo přímo mnou, objasním s uvedenými společnostmi.
Podepsán Dr. Oppenhoff.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)




Fotokopie originálního dokumentu.
Vyplněný formulář poznámky k aktům z 22. 11. 1944 vypracován osobou Marschall, č. 213703 na základě setkání účastníků pan Dressling z firmy Ferngass-Sudetengau A. G., pan Gönnecke z firmy Mineralölbau GmbH., pan Gärtner z firmy Osram, pánové Schmidt, Schuhler a Müller z firmy Auto-Union, pan Kessler-Marisan ze zbrojního štábu zbraní SS, pan Pawlowski z SS-Führungsstabu B 5, pan Müller z GIWE, pan Openhoff z RMfRuK (Reichsministerium für Rüstung und Kriegsproduktion), Dr. Höpke-Aschoff z obranného průmyslu a ORR Marschall.
Zpráva se týká nákladů na plyn – dovolává se vyhlášky ze 4. 9. 1944, provozovatelé obecně nesou náklady na přenosové vedení, plynovody, traťové přípojky, zásobovací stanice (stavební opatření, která se vyskytují mimo stavbu v důsledku konstrukčních projektů odolných proti bombám). Tyto náklady nejsou v zásadě součástí stavebních nákladů, které musí nést Říše.
Pro stavbu Richard I a II je nezbytná vzdálená plynová přípojka zřízená Ferngas-Sudetengau AG se spirálovou linkou z města. Plynové práce z Litoměřic budou stát zhruba 750 – 780.000,– RM. Společnost Ferngass-Sudetengau AG bude požadovat subvenci ve výši 440.000,– RM, zbytek požaduje pro sebe.
Podle výše uvedených zásad by náklady musely mít společnosti Auto-Union a Osram, přičemž práce společnosti Osram by představovaly přibližně 10 % spotřeby. Společnost Auto-Union poukazuje na to, že tyto dodatečné náklady nedokáže převzít, jinak by byl jejich hromadný výpočet cen ohrožen. Zatím mají plyn z města.
Plynárna Chemnitz má plyn za cenu 3.6 feniků, na kterou se odkazuje. Ale poznamenala, že žádá o zvýšení na 5.3 feniků za kubický metr. Cenový komisař dosud o ceně nerozhodl.
V novém závodě se poptává 7.2 miliónů za rok za cenu 4 feniky za kubický metr. Kromě toho, pokud bude přihlédnuto k válečné akceptaci, požaduje kompenzaci 0.5 feniků pro 75 % za kubický metr.
Auto Union se dále odvolává na schůzku s panem ministerským ředitelem Schönlebenem, kde bylo slíbeno, že se může jednat o stavbu na klíč, kde bude podmínkou, že plyn, voda a další přípoje již existují.
Müller z GIWE na požádání vysvětluje, že poptávka po dotaci na výstavbu společností Ferngas-Sudetengau AG je poměrně častá, že dokonce dodavatelské společnosti mohly obecně účtovat celkové náklady na výstavbu odpovídající společnosti. RMfRuK navrhuje, aby společnost Auto-Union získala 100.000,– RM, Osram 10.000,– RM, Říše jako finanční pomoc ponese 330.000,– RM, čímž přinese subvenci požadovanou společností Ferngas-Sudetengau AG ve výši 440.000,– RM. Auto-Union a Osram prohlašují, že nemohou dát souhlas.
První z nich proto, že by nejdříve musel vypočítat účinek dodatečného poplatku na jeh skupinovou cenu, jelikož zástupce prohlásil, že je opodstatněný. RMfRuK dále objasnilo, že společnost SS-Führungsstab B 5, která zadala zakázky na výstavbu tratí (sítí), byla z těchto objednávek vyňata.
Rovněž bylo zjištěno, že náklady na výstavbu vlečné a vodovodní sítě budou hrazeny z nákladů na výstavbu.
Dále se zpráva týká dodávky – přítoků elektřiny – elektrické systémy potřebují zemní přívod a pro budování zemních tratí jsou spojeny náklady. Nezbytné bylo vybudování linky 37 Kv od Durigu do Litoměřic. Náklady na tuto linku nese EVU (asi elektrická společnost – Elektrizitätsver­sorgungsunter­nehmen).
Do rozvodného závodu musí být hrazeny pouze napájecí sítě vedoucí z této hlavní linky na výrobní místa. Linka stojí asi 51.000,– říšských marek, jejíž náklady přebírá Říše.
Okres Litoměřice volá po výše uvedené 37 KV lince z důvodu lepšího provedení ve válce, nebo za normálních podmínek by bylo zřízení takové linky technický nesmysl. Elektrická společnost uvádí, že náklady nemůže hradit.
Říše souhlasí s tím, že náklady na zřízení přenosové linky bude odepisovat a neamortizované uhradí během třiceti let. Před dokončením výše uvedené linky 37 KV byla vybudována linková přípojka 10 KV, která částečně poskytovala stavbě službu.
Vyúčtování se provádí ústředím SS-Führungsstab jako náklady na výstavbu.
Připojovací linka s náklady na výstavbu 25300,– říšských marek byla určena pro výrobu, ale pro výrobu není dostačující, ale může v nejlepším případě zajistit nouzové osvětlení a nouzové větrání v případě selhání vedení 37 KV. Tyto náklady hradí Říše prostřednictvím finanční pomoci.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Fotokopie originálního dokumentu.
Dopis Dr. Oppenhoffa z Berlína ze dne 21. 11. 1944 adresovaný firmě Ferngas Sudetengau, a.s., Teplitz-Schönau.
Potvrzuje se obsah dohody, která byla dosažena se stranami. Pro náklady na výstavbu plynovodu ke stavebnímu projektu Richard I a Richard II a napojení na obecný plynárenský závod Litoměřice obdržíte dotaci ve výši 440.000,– říšských marek. Za dodatečné náklady platíte.
Plynové trubky zůstávají majetkem Ferngas Sudetengau.
Při posuzování dotace stavební náklady se na základě vašich informací předpokládají ve výši 750.000,– až 780.000,– říšských marek. Pokud by však celkové stavební náklady zůstaly pod hodnotou 720.000,– říšských marek, bude odpovídajícím způsobem snížena dotace na stavební náklady.
Vyúčtování nákladů na výstavbu, kterou budete dále užívat s původním klientem Mineral-Öil-Baugesellschaft mbH., bude provedeno zbrojnímu štábu zbraní SS – štábu stavby Dr. Kammlera. Jako zálohu na náklady na stavbu, která z toho vyplývá, jsem Vám dnes zaslal 330.000,– RM.
Zda se zbývající část po dotaci na stavební náklady společnosti Auto-Union a firmě Osram vyplácí, objasním se s uvedenými společnostmi přímo.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Fotokopie originálního dokumentu.
Průpis dopisu na hlavičkovém papíře říšský ministr pro zbrojní a válečnou výrobu, Berlín, Pařížské náměstí 4, z 12. 12. 1944 pro:

  1. Dr. Ing. Kamler – SS – Gruppenführer- zbrojní štáb s další kopií pro řízení stavby
  2. průmyslová kancelář, Berlin W 9, Tirpitz Ufer 20/4
  3. Mineralölbauge­sellschaft.

    ve věci stavební projekt Richard I a II. V příloze vám posílám:

  1. memorandum o jednání o dodávkách plynu z 21. 11. 1944,
  2. kopii mého dopisu pro Auto-Union z 8. 12. 1944,
  3. memorandum o schůzce z 21. 11. 1944 týkající se zásobování elektrickou energií,
  4. kopii mého dopisu pro průmyslovou kancelář z 8. 12. 1944

    se žádostí o seznámení. Podepsán Dr. Oppenhaoff). 4 přílohy, stejně jako pro firmu Fernags-Sudetengau a.s.
    (Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Fotokopie originálního dokumentu.
Vyplněný formulář poznámky k aktům ze dne 21. 11. 1944, sepsal Marschall, pracovník č. 213703.
Týká se pozice Auto-Union ve výstavbě. Uvádí se, že bylo hovořeno s panem ředitelem Stöhrem z Auto-Union o pronájmu vytvořených výrobních prostor.
V současné době již funguje jen malá část výrobních oblastí. Větší část je stále ve výstavbě. Stavební projekt Richard I-III má vytvořit výrobní plochu o rozloze 80.000 metrů čtverečních, z čehož Richard I, za které nese odpovědnost Auto-Union, pokrývá 65.000 metrů čtverečních.
Celkové náklady na výstavbu továrny odhadlo vedení stavby na 15 miliónů, přičemž jsou zde ještě náklady na výkup pozemků přibližně 1.5 – 2 milióny.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)




Fotokopie originálního dokumentu.
Poznámka k aktům – na dnešním zasedání (viz přiložený seznam účastníků) navíc ještě ministerský rada Müller se dvěma referenty z úřadu pro vodu a energie, byl prodebatován.
Celkové stavební náklady jsou stanoveny na 750.000,– až 780.000,– říšských marek. Společnost Sudetengau Ferngas AG požaduje po přihlédnutí k pětileté smlouvě se společností Auto-Union subvenci na výstavbu ve výši 440.000,– říšských marek.
Ministerský rada Müller nepovažuje tento požadavek za příliš vysoký, naopak je ochota sudetským zemím hradit náklady 440.000,– říšských marek sám.
Jeden z nich má produkovat 10 miliónů kubických metrů plynu za rok za 3.78 feniků a 7.2 miliónů kubických metrů plynu za rok za asi 4 feniky za kubický metr plynu. Při náhradě 75 % celkového podílu jde o registrované částky 600000 metrů kubických za měsíc.
Po dohodě s Ob. Reg. Rat Marschallem navrhl, aby říše převzala náklady ve výši 440.000,– říšských marek 330.000,– říšských marek jako pomoc, zatímco 100.000,– říšských marek je hrazeno Auto-Union a 10.000,– říšských marek Osramem, případně s klauzulí o rizicích války.
Dosud nebylo dosaženo dohody, nicméně byla uzavřena dohoda s plynárenskou společností Ferngas-Sudetengau a.s. Auto-Union uvedla, že v Chemnitz předem vypočítali cenu plynu 3.6 feniků za kubík, ale nyní je zapotřebí – požaduje 5.3 feniků za kubík.
Úředník ministerské rady Müller poukázal na to, že cenový komisař pro hlavní použití plynu v Auto Union a pro testování motoru, aby umožnil cenu od 12 feniků za kubík. Takže Auto Union má v obou případech obzvláště nízké ceny.
Po projednání otázky plynárenství bylo poznamenáno: Ve stavebních projektech Richard zahrnuje vodovodní systémy v čerpací stanici, přístupové komunikace, traťové (síťové) přípojky a šachtový výtah ke vstupu tunelu do stavby a jsou zpočátku placeny SS a zahrnuty do výpočtu nájemného u průmyslové kanceláře. Takže zbrojní společnosti nejsou zatíženy počátečními náklady těchto zařízení.
Za správnost Dr. Oppenhoff.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


_____________­________________________­___

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi, za jeho velkou zásluhu na vzniku této stránky, včetně překladů původních textů.



(09/19)


Naposledy upraveno 1. 9. 2019


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.