Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 23. 6. 2024

Vyhledávání

Výroba v továrnách Richard I. - III.

Výroba v továrně Richard III.



Výřez z původní mapy podzemních prostor s částí označenou jako Richard III.
Výřez z původní mapy podzemních prostor s částí označenou jako Richard III.


Proklad mapy podzemí Richard III. na letecké snímkování. Zdroj mapy – SURAO.
Proklad mapy podzemí Richard III. na letecké snímkování.


Pro porovnání rozsahu podzemí – hranice štol jednotlivých dolů – vyznačených na mapě z roku 1944.
Pro porovnání rozsahu podzemí.
Hranice štol jednotlivých dolů vyznačených na mapě z roku 1944.


Úvodem


Než se dostanu (v případě Richardu III.) k zamotaným informacím o plánované výrobě, musíme se prokousat úvodním rozborem ke stavu podzemí v době zahájení výstavby.

V podzimních měsících roku 1944 se začaly upravovat a rozšiřovat chodby v tehdy již opuštěném, nejmenším dole, který byl označován jako Richard III.

Tato část podzemí vyžadovala nejrozsáhlejší úpravy, protože byla již v době výstavby továrny velice vlhká. Podle dostupných informací byla nejvlhčí ze všech stavebně upravovaných částí podzemí.

Připočteme-li k tomu nevhodné geologické podmínky a skutečnost, že vápenec byl značně porušen eruptivní činností, nemůžeme se divit, že zde docházelo k nejrozsáhlejšímu zřícení podzemních prostor.

Tak jako v případu Richardu I. Richardu II. tak i u Richardu III. projekty vypracovala firma Mineralöl Baugesellschaft z Berlína, která po technické stránce na celou stavbu dohlížela. K tomuto zřídila v Litoměřicích svůj Bauleitung Richard, Lobositz II., Postfach 216. Jeho vedoucím byl Ing. Robert Volk.

Pracovníci firmy Osram prováděli v prostorách této části Richardu měření chodeb. Přesto příprava tohoto úseku nepřekročila do května roku 1945 rámec počátečních hrubých stavebních úprav.


Zatím jediný dostupný snímek vstupního portálu do dolu Richard III. Pořízení snímku odhaduji okolo roku 1965. Zdroj – Archiv Stanislav Hruška, Foto A. Tatíček.
Zatím jediný dostupný snímek vstupního portálu do dolu Richard III.
Pořízení snímku odhaduji okolo roku 1965.


Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III. Foto od vojáků litoměřické posádky.
Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.
Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III..Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.
Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.
Původní (předválečné) zděné počáteční partie dolu Richard III.


Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III. Foto od vojáků litoměřické posádky.Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III. Foto od vojáků litoměřické posádky.
Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.
Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.
Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.
Cihlové příčky a vestavby z válečných úprav podzemí Richard III.


Z dalších, připravovaných stavebních úprav, se v podzemí Richard III. zachovala hromada písku a ztvrdlých pytlů cementu.Z dalších, připravovaných stavebních úprav, se v podzemí Richard III. zachovala hromada písku a ztvrdlých pytlů cementu.
Z dalších, připravovaných stavebních úprav, se v podzemí Richard III. zachovala hromada písku a ztvrdlých pytlů cementu.


Zapomenutá korba z důlního vozíku v podzemí Richard III.
Zapomenutá korba z důlního vozíku v podzemí Richard III.



Popis stavu podzemí a rozsah prací na úpravách podzemí máme zdárně za sebou – jdeme plánovat


Existuje několik dokumentů, kde je adresně zmiňována lokalita Richard III. Tím se docela posouváme od dlouho tradovaných informací, že o Richardu III. se nic neví. Tedy přesněji – oproti začátkům v hledání informací rozhodně nějaký pokrok nastal.


Panu architektu Stapelovi se uvedou podrobnosti o požadavcích výroby v Richardu III. Cílem je prorazit štoly č. 54 – č. 58, něco přes 800 metrů. Průměrná výška místností by měla být cca 3 m, množství odpadních vod je méně než 5 m3 za hodinu. Architekt Bähr oznámil, že je třeba zlepšit kondenzátory, které odpovídají cos „fí“ 1250 kVA, asi o 30 % napájecího výkonu. Dále je záměr pana Bähra od pana Schaera experimentálně projednat HNT světla <em>(pozn. zářivky?)</em>. Bähr uvádí, že tyto experimenty by měly být zahájeny v případě, že jsou dokončeny práce alespoň v štolách č. 13 až č. 22, což znamená, že Schaer musí se začátkem studie počkat do poloviny příštího měsíce.
Fotokopie originálního dokumentu.
Panu architektu Stapelovi se uvedou podrobnosti o požadavcích výroby v Richardu III.
Cílem je prorazit štoly č. 54 – č. 58, něco přes 800 metrů.
Průměrná výška místností by měla být cca 3 m, množství odpadních vod je méně než 5 m3 za hodinu.
Architekt Bähr oznámil, že je třeba zlepšit kondenzátory, které odpovídají cos „fí“ 1250 kVA, asi o 30 % napájecího výkonu.
Dále je záměr pana Bähra od pana Schaera experimentálně projednat HNT světla (pozn. zářivky?). Bähr uvádí, že tyto experimenty by měly být zahájeny v případě, že jsou dokončeny štoly alespoň v chodbách č. 13 až č. 22, což znamená, že Schaer musí se začátkem studie počkat do poloviny příštího měsíce.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944
Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944
Fotokopie originálního dokumentu.
Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944 – na základě porady s SS Führungsstabem B5 ze 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet.
Po provedeném přesném měření z 21. 7. 1944 může být výroba v roce 1945 zahájena následovně:
Od 1. 1. u fáze výstavby I.
od 15. 1. u fáze výstavby II.
od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III.
Jelikož z důvodu událostí u SS nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, výsledek situace je takový, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945.
Poukázal jsem na to, a v memorandu jsem zdůraznil, že na toto téma byla v listopadu vedena diskuse, jejímž obsahem bylo čištění štol od odpadu .
V memorandu je dále poukazováno na to, že Köhler nemůže za průtahy, kdy byla zmeškána stanovená lhůta 3 měsíců.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)



Máme naplánováno – a už by tedy konečně mohl být čas se věnovat té slibované výrobě


Co se týká výroby v Richardu III., je to trošku víc zamotané. Ve své podstatě se budeme pohybovat na poměrně tenkém ledu dohadů oproti podloženým skutečnostem. Ale dost mlžení. Jdeme sosat informace…

Ing. Erich Knie, zaměstnaný u firmy Mineralöl Baugesellschaft na Richardu, mimo jiné udal ve své výpovědi v roce 1946, že Richard III. byl určen pro firmu Getewent, která svou výrobu utajovala. Podle dosud zjištěných indicií výroba zahrnovala laboratoře umístěné dočasně v této části podzemí, odkud měla být v budoucnu přesunuta právě do podzemí Richard III.

Na Richard III. vzpomíná v 60. letech i Ing. Rudolf Tůma, který se s německými inženýry Senftlebenem a Dünnlederem v podzemí pohyboval, zúčastňoval se vyměřování a zakresloval čísla i názvy štol.
K výrobě Getewent sdělil, že šlo o velmi důležitý, přísně střežený chemický objekt, kde se prováděly různé pokusy. Rovněž i tato výroba měla být později přemístěna do Richardu III.


Informace o výslechu Ing. Ericha Knieho a vzpomínky Rudolfa Tůmy. V textu se mimo jiné píše o plánovaném přemístění výroby fy. Getewent do prostor Richardu III.
Fotokopie originálního dokumentu.
Informace o výslechu Ing. Ericha Knieho a vzpomínky Rudolfa Tůmy.
V textu se mimo jiné píše o plánovaném přemístění výroby fy. Getewent do prostor Richardu III.


A začíná to být zamotané. Takže to máme Getewent. Další, v dokumentech zmiňovaná společnost, nese jméno Osram. Ano to je tatáž společnost, která měla přidělen Richard II., ale z nějakého důvodu je spojována i s Richardem III.

Takže máme dva adepty na využití prostor v Richardu III. A aby to bylo ještě složitější, tak se nám na scénu dostal další „zájemce“ – a tím je tehdejší elektrotechnická společnost Philips Hamburg.

(Mě osobně trochu zaráží ten zájem hned dvou společností o nejmenší podzemí, které bylo „k mání“ v projektu Richard. Vysvětlením by mohlo být, že se jednalo o určitý informační šum, neboť společnost Getewent je zmiňována až v poválečných vzpomínkách a výpovědích dvou pamětníků, kdežto Osram a Philips Hamburg máme zanesený v dobových dokumentech. Nebo je také možné, že výrobní program obou společností byl podobný).



Rozdělení, nebo přidělení jednotlivých objektů k využití firmám. Na dokumentu vyznačeno „objekt Richard III. společnost Philips Hamburg – Röhren“ (elektronky).
Rozdělení, nebo přidělení jednotlivých objektů k využití firmám.
Na dokumentu vyznačeno „objekt Richard III. společnost Philips Hamburg – Röhren“ (elektronky).


Dopis na hlavičkovém papíru říšského ministerstva průmyslu z 26. 9. 1944 pro vrchní horní úřad, pan vrchní rada Braun, Freiberg v Sasku, Kirchgasse 11. Říšský ministr pro zbrojní a válečnou výrobu pod Rü Jn IVb v říši dne 18. 9. 1944 Rü Amt RÜ II/4 d č. 27492/44 rozhodl takto: „Pro společnost Philips v Hamburku má být určen objekt Richard III. v uzavřeném vápencovém dole v Litoměřicích o velikosti 5 000 m2.“Průpis pro horní úřad je připojen. Podpisová doložka: podpis, nečitelný.
Dopis na hlavičkovém papíru říšského ministerstva průmyslu z 26. 9. 1944 pro vrchní horní úřad, pan vrchní rada Braun, Freiberg v Sasku, Kirchgasse 11.
Říšský ministr pro zbrojní a válečnou výrobu pod Rü Jn IVb v říši dne 18. 9. 1944
Rü Amt RÜ II/4 d č. 27492/44 rozhodl takto:
„Pro společnost Philips v Hamburku má být určen objekt Richard III. v uzavřeném vápencovém dole v Litoměřicích o velikosti 5 000 m2.“
Průpis pro horní úřad je připojen. Podpisová doložka: podpis, nečitelný.


Dopis na hlavičkovém papíru říšského ministerstva průmyslu z 2. 10. 1944 pro vrchní báňský úřad, pan vrchní báňský Braun, Freiberg v Sasku, Kirchgasse 11. Říšský ministr pro vyzbrojování a válečnou výrobu rozhodl dle RM Jn IV b v říšském ministerstvu dne 21. 9. 1944 – RÜ Amt Rü II/4/2 d č. 26820/44 g takto: „Pro výrobu wolframových a molybdenových drátů pro Röhren (elektronky) od firmy Osram GmbH, KG Berlin C 17, Ehrenbergstr. 11–14 má být uzavřen Höringův důl v Litoměřicích (Richard III.) s 200 m2. Velká výluka (uzávěra) ve prospěch společnosti Philips Hamburg není touto instrukcí ovlivněna.“ Podpis: nečitelný.
Dopis na hlavičkovém papíru říšského ministerstva průmyslu ze dne 2. 10. 1944 pro vrchní báňský úřad, pan vrchní báňský Braun, Freiberg v Sasku, Kirchgasse 11.
Říšský ministr pro vyzbrojování a válečnou výrobu rozhodl dle RM Jn IV b v říšském ministerstvu dne 21. 9. 1944 – RÜ Amt Rü II/4/2 d č. 26820/44 g takto: „Pro výrobu wolframových a molybdenových drátů pro Röhren (elektronky) od firmy Osram GmbH, KG Berlin C 17, Ehrenbergstr. 11–14 má být uzavřen Höringův důl v Litoměřicích (Richard III.) s 200 m2. Velká výluka (uzávěra) ve prospěch společnosti Philips Hamburg není touto instrukcí ovlivněna.“ Podpis: nečitelný.


Dopis se strojem napsaným záhlavím říšského ministerstva pro zbrojní a válečnou výrobu, zbrojní štáb RÜ II/4–1d č. 29478/44g z 3. 11. 1944 pro RÜ In IVb Liberec (Reichenberg) ve věci objekt Richard III. Nesouhlas společnosti Philips, Hamburg na plochu 5000 m2, vyhlášený na začátku společností, byl zrušen, protože plán projektu se ukázal jako proveditelný. Podpisová doložka: I. A.
Dopis se strojem napsaným záhlavím říšského ministerstva pro zbrojní a válečnou výrobu, zbrojní štáb RÜ II/4–1d č. 29478/44g z 3. 11. 1944 pro RÜ In IVb Liberec (Reichenberg) ve věci objekt Richard III.
Nesouhlas společnosti Philips, Hamburg na plochu 5 000 m2, vyhlášený na začátku společností, byl zrušen, protože plán projektu se ukázal jako proveditelný.
Podpisová doložka: I. A.



Továrna Philips Hamburg


Valvo GmbH, továrna na radioelektronky; Hamburg (Německo).

Společnost byla založena v roce 1924 jako továrna na radioelektronky GmbH Hamburg (RRF). RRF bylo původně oddělení pro rozhlasové a rozhlas ové vysílání založené v roce 1924 CHF Müllerem (Röntgen Müller), Hamburkem a Vídní.
V roce 1942 byla továrna přejmenována na Philips Valvo–Werke, GmbH, pobočka v Hamburku.

Dne 24. července 1943 v nočních hodinách začal první nálet na Hamburg, který byl jedním z nejvýznamnějších průmyslových center v celém Německu, druhým největším městem země a největším přístavem Evropy. Kromě proslulých loděnic Blohm und Voss, produkujících vojenské lodě a ponorky, zde sídlily rafinerie Deutsche Petroleum A.G. a řada dalších významných továren zabývajících se potravinářským či strojírenským průmyslem. Od 24. července do 3. srpna 1943 byly na město vedeny čtyři velké noční nálety RAF a dva denní útoky těžkých bombardérů USA AF, které se poprvé zapojily do společné operace s britskými spojenci.


Pohledy na továrnu Philips Hamburg v blíže nezjištěné době.
Pohledy na továrnu Philips Hamburg v blíže nezjištěné době.
Pohledy na továrnu Philips Hamburg v blíže nezjištěné době.


Bombardováním poškozená jedna z budov továrny Philips.
Bombardováním poškozená jedna z budov továrny Philips.


Reklama na elektronky Philips Valvo.
Reklama na elektronky Philips Valvo.Reklama na elektronky Philips Valvo.
Reklama na elektronky Philips Valvo.


Dobová fotografie stroje na elektronky v továrně Philips.
Dobová fotografie stroje na elektronky v továrně Philips.


Elektronky Philips.
Elektronky Philips.
Elektronky Philips.Elektronky Philips.Elektronky Philips Valvo.Elektronky Philips Valvo.
Elektronky Philips.


Radiopřijímač Philips osazený elektronkami stejné značky.
Radiopřijímač Philips osazený elektronkami stejné značky.


K soupisu společností, které jsou spojovány s továrnou Richard III., patřila i firma Osram. Zde jeden z jejich výrobků – speciálně upravená žárovka do protileteckých krytů.
K soupisu společností, které jsou spojovány s továrnou Richard III., patřila i firma Osram.
Zde jeden z jejich výrobků – speciálně upravená žárovka do protileteckých kry­tů.


Spíše pro zajímavost – ještě jednou obal od žárovky Osram. Tento a několik podobných obalů bylo nalezeno v podzemí Richard I. Tím nechci naznačit, že se v Richardu III. vyráběly žárovky pro Richard I. Jedná se spíše o zajímavost – aneb vše souvisí se vším…Spíše pro zajímavost – ještě jednou obal od žárovky Osram. Tento a několik podobných obalů bylo nalezeno v podzemí Richard I. Tím nechci naznačit, že se v Richardu III. vyráběly žárovky pro Richard I. Jedná se spíše o zajímavost – aneb vše souvisí se vším…
Spíše pro zajímavost – ještě jednou obal od žárovky Osram.
Tento a několik podobných obalů bylo nalezeno v podzemí Richard I.
Tím nechci naznačit, že se v Richardu III. vyráběly žárovky pro Richard I.
Jedná se spíše o zajímavost – aneb, vše souvisí se vším…



Závěrem


Z několika dokumentů víme kdo měl Richard III. využívat (firma Philips Hamburg). Avšak k dokončení stavebních úprav nedošlo a tím pádem ani k zahájení výroby. Protože až do května roku 1945 byly stavební úpravy štol připravovány pro válečnou výrobu prodlužováním, rozšiřováním, místy přepažováním a vyzdíváním, výroba dosud zahájena nebyla.

Zatím nevíme v jakém rozsahu byl po skončení války (odhadem v rozsahu let 1945–1950) prozkoumán prostor podzemí Richardu III. Z této doby (zatím) nejsou žádné dokumenty, ze kterých by se dalo vyčíst, co vše tam po válce zůstalo. Tím chci naznačit, že vlastně ani nevím, kdy například bylo z podzemí vyvezeno kolejiště a zbytky po výstavbě.

Ano k pozdějšímu průzkumu došlo, protože podle popisků na několika fotografiích, se i v části podzemí Richard III. (kolem roku 1966) pohybovala skupinka vojáků litoměřické posádky (Pohořelý a Faifer). V té době byly již prostory Richardu III. vnější štolou nepřístupné (byla zazděna). Avšak vstup spojovacím překopem do Richardu II. byl tehdy stále možný. Tyto prostory byly od roku 1960 upravovány pro tzv. „ústřední odkliziště radioaktivních odpadů“. A od roku 1964 již byly využívány někdejším Ústavem pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Tím pádem (pravděpodobně) nebyl amatérský průchod do prostor Richardu III. možný – i když i to se kromě vojáků několika šťastlivcům podařilo.


Vojáci litoměřické posádky v podzemí Richard III.
Vojáci litoměřické posádky v podzemí Richard III.
Vojáci litoměřické posádky v podzemí Richard III.
Některé jimi pořízené fotografie jsou uvedeny v úvodní části této stránky.


Pak ještě existuje (bohužel dosti strohý) popis a hodně omezená „fotodokumentace“, která pochází od společnosti Geotechnika. V popisu u fotografií jsou mimo jiné zmíněny pouze zavalené štoly v hrubém výlomu. Místy pár cihlových příček a dvě do vrchu šikmo ražené štoly (taktéž zavalené).

A tak díky shora zmíněným podkladům se podařilo zmapovat, k čemu měl Richard III. vlastně sloužit


A k závěrečnému shrnutí a porovnání ještě dvě mapy

Dobová mapa s vysvětlením a druhá z roku 1992 od společnosti Geotechnika


Výřez z části původní mapy podzemí Richard. Barevně je na mapě rozlišeno podzemí podle aktuálního rozsahu úprav.
Výřez z části původní mapy podzemí Richard.
Barevně je na mapě rozlišeno podzemí podle aktuálního rozsahu úprav.

(krátké vysvětlení)

  • Tmavě zelená barva označuje vyklizené plochy
  • Žlutá nese v popisku informaci „ještě v dobývce“ (já si to vysvětluji tak, že v době vzniku mapy se v těchto částech pracovalo na rozšiřování štol)
  • Zajímavá je barva bílá – pokud se podívám na celou mapu = Richard I. Pak stejným způsobem jsou vyznačeny zavalené štoly, u kterých se nepředpokládalo jejich využití

To by v případě Richardu III. znamenalo, že se poněkud (znatelně) mění rozsah využívaného podzemí. A pokud bylo podzemí opravdu pouze v této velikosti, pak lze předpokládat, že nakonec opravdu došlo průzkumu všech (válečných) prostor.
I když… :- )


Mapa podzemí Richard III. z roku 1992 od společnosti Geotechnika.
Mapa podzemí Richard III. z roku 1992 od společnosti Geotechnika.


A ještě tu mám jednu „prohlídku“ z podzemí Richard III. v roce 1960. Není z ní sice žádný fotografický výstup, ale jako perlička to rozhodně stojí za přečtení…
A ještě tu mám jednu „prohlídku“ z podzemí Richard III. v roce 1960.
Není z ní sice žádný fotografický výstup, ale jako perlička to rozhodně stojí za přečtení…


A to je asi vše, co se k dnešnímu dni dalo zjistit k výrobě v podzemí Richard III.



_____________­________________________­__

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Archív Památníku Terezín
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/
  • Archív Chemnitz
  • Katalogy výrobků společností Philips Hamburg a Philips Valvo–Werke, GmbH


Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.



o(2/24)


Naposledy upraveno 3. 2. 2024


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.