Jak vlastně vypadal vchod C/D za války?

Asi to bude znít divně, ale do současné doby se mi nepodařilo zjistit, jaký byl v době války vzhled jednotlivých vchodů do podzemí. A to jakéhokoliv, z celkového počtu čtyř, jejichž existence je prokazatelná v letech 1943–1945.

Na této stránce se budu snažit probírat všechny nejasnosti okolo tak jednoduché otázky: „Jak vlastně mohl vypadat vchod CD v době války?“

Richard I – vchod C/D…

V pořadí druhý vchod do podzemí, který je na mapách označen jako C/D, byl v době války pravděpodobně nejdůležitější dopravní tepnou do podzemní továrny Richard I. Přestože se jednalo o tak důležitou stavbu, nebyla doposud nikde prezentována žádná fotografie, kde by bylo jednoznačně řečeno – „toto je fotografie vstupu do podzemní továrny Richard v roce 1945“.

Prakticky všechny fotografie, které jsou doposud dostupné, zachycují vchody CD – tím jsem si jist. Čím si nejsem tak úplně jist, je jejich datování (i když i zde lze podle vzhledu všechny fotografie seřadit) – všechny až na jednu…

Pojďme se nejprve podívat na zmiňované fotografie. Seřadil jsem je za sebou tak, jak předpokládám jejich postupný vznik. Jak již několikrát zaznělo, nedokážu s určitostí napsat, v jakém časovém rozmezí vznikly tři následující fotografie. Snažil jsem se je alespoň seřadit postupně tak, jak předpokládám jejich stáří.
Hned na začátku vložených fotografií vchodu jsem úmyslně jednu vynechal, ale nepřijdete o ni, protože se ji snažím „rozebrat“ v druhé části, této stránky.

Jaký byl tedy vzhled vchodu C/D těsně po válce? Bylo zajištění a vyztužení ze dřeva anebo betonu?
Ani mnohé diskuze nepřinášejí jasný výsledek. Nicméně nejčastější shoda v názorech je pro dřevem zajištěný vstupní portál a ostatní uvnitř betonové.

A hlavní argumenty při diskuzích?

Například:

• Je to z důvodu maskování.
• Vchod se nestačil prostě dokončit do plánované podoby, proto byla zachována původní výdřeva.

Maskování?

Ano i to beru jako argument. Pro letecký průzkum by mohl připadat úzký a dřevěný vchod jako prostý vstup do štoly a všechny stavební práce na povrchu jako důlní činnost. Zde nemám připomínek. Ale je to opravdu rozumné vysvětlení pro skutečnost, že celé podzemí je částečně vybetonováno a souvislá betonová chodba uvnitř podzemí, najednou, 50 m od vchodu přechází v dopravní štolu o malém průřezu, vyúsťujícím v nenápadnou dřevěnou „branku“. Proč?

Nedokončená betonáž?

Bylo by přece jednoduší již v době stavebních úprav začít rovnou od začátku „ve velkém stylu“. Ostatně v budoucnu (rozuměj v případě pokračující výstavby) by se podoba vchodu změnila v cosi, co částečně připomíná vchodové objekty do betonových tvrzí (bunkrů) druhé světové války. Něco jako masivní betonová křídla, která by se zasouvala do stran. Z důvodu rychlého konce války, a tím i ukončení výstavby, nikdy nedošlo k realizaci této části stavby (viz následující mapa).

Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D včetně zakreslení plánovaného vzhledu železobetonových posuvných vrat.

Datum vzniku fotografie se zatím nepodařilo určit.
Fotografie zachycující vchod C/D
Za povšimnutí stojí již nepoužívaná uzavřená štola C (nalevo).

Totéž místo o nezjištěnou dobu později..

Pohled na dřevem zajištěný portál chodby D.
Vzhled dřevěné výztuže již nese známky značné omšelosti, nápis Richard nad portálem již není čitelný…
Na popisku zdrojové fotografie je uveden rok 1956 – což znamená, že v nejbližší době dojde k rozsáhlé stavební změně vchodu.

Pohled na vchod C/D, který byl vybudován v období 1956 – 1957, společností – Litická a. s., lomové a stavební podniky, Praha – Litice nad Orlicí, ČSSZ, záv. BARABA, stavby železniční a tunelové, Praha.
Foto: Bohumil Červený, 1960. Fotoarchiv České geologické služby.

Několik pohledů na betonový portál vchodu C/D.

Uvnitř chodby D

Pokud tedy ponecháme stranou stále nezodpovězenou otázku ohledně vzhledu venkovního portálu a jeho okolí, můžeme na okamžik nahlédnout do podzemí. Nemusíme se plahočit moc daleko. Vlastně pouze několik desítek metrů od vstupu do chodby D. I zde můžeme při troše pozornosti spatřit určité nejasnosti.

Již od vstupní brány je páteřní chodba D až k prvnímu závalu (přibližně 50 m) kompletně vybetonována. Na svém počátku v podobě železobetonového monolitu (poválečná betonáž) a po určité vzdálenosti jsou betonové pouze stěny a podlaha, kdežto strop je zhotoven z betonových hranolů („válečná“ betonáž). Znatelný je i rozdíl v hrubosti betonu. A právě zde (alespoň pro mne) začíná nejasnost.

Stejně jako v případě vzhledu vchodu si pokládám otázku: „Jak vypadalo posledních pár desítek metrů páteřní chodby D směrem ke vchodu?“ (Víme přece, že při výstavbě továrny došlo k rozšíření a částečnému vybetonování podzemních prostor. Víme také, že po určité vzdálenosti od vchodu je chodba vybetonována a pouze strop je vytvořen z betonových hranolů.) Proč tedy došlo v letech 1956 – 1957 k vybetonování počáteční partie chodby? Jak vypadala chodba předtím? Proč nebyla také vybetonována již od počátku?

Richard I – začátek páteřní chodby D.
Na první pohled totožná chodba. Při podrobnějším pohledu však zjistíme, že profil chodby má určité odlišnosti.
Na levé fotografii je profil chodby pocházející z betonáže okolo roku 1956 –1957.
Fotografie vpravo zachycuje původní profil chodby z roku 1944–1945
Rozdíly jsou patrné. Otázka je položena v textu. Jaký byl původní vzhled a profil (dnes) nové části a proč nebyla vybetonována v době výstavby?

Detailní pohled na napojení válečné a poválečné betonáže.

Původní profil chodby (1944–1945) pokračuje dál do podzemí a je přerušen rozsáhlým závalem zříceného stropu.

Chodba s výdřevou.
Místo pořízení fotografie mi nedokáži přesně určit.
Profil a velikost chodby by nejvíce odpovídala chodbě D a tím by se dalo i vysvětlit dodatečné dobetonování části směrem ke vchodu.
Autor J. Pohořelý (fotografie je v originálu přechovávána v archivu Památníku Terezín).

Chodba C
Fotografie vlevo – novodobá úprava chodby
Vpravo – profil původní „tereziánské“ štoly C.

Současný pohled na odbočku do chodby C. Poválečná betonáž, přibližně rok 1956.

Neznámý vchod do podzemí?

Když už se tato stránka hemží nejasnostmi okolo vchodu C/D, mám tady ještě jednu „perličku“, která do všeho vnese další chaos… Inu to je Richard… :-)

V archivu Památníku Terezín mají fotografii vchodu, která je datována rokem 1945 (autor fotografie je tuším fotograf, pan Sommer.). Jedná se o poměrně známou fotografii dělníků sedících na kládách u kolejí a v pozadí dva temné otvory do podzemí. Otázka je jednoznačná. O jaký vchod se jedná? V úvahu přichází asi pouze C/D.

Rozdíly popisuji pod zmiňovanou fotografií. Za úvahu stojí položit si otázku. Pokud se opravdu jedná o vchod C/D, tak jaký vchod je potom zachycen na fotografiích uvedených v další části této stránky? Proti vchodu C/D hovoří i chybějící cihlová klenba chodby C. Tato klenba je předválečného data a na fotografii s dělníky není (na zdrojové fotografii, kterou vlastním, se cihlová klenba nedá spatřit ani při zesvětlení a zvětšení fotografie).

Pro upřesnění snad jen ještě informace, že při úpravách v letech 1956 – 1957 došlo k posunutí vstupního portálu o několik desítek metrů dopředu (štola se prodloužila směrem dopředu k dnešnímu vchodu). Byl vybetonován stávající portál a chodba C se při zachování části cihlové klenby, stala prakticky součástí jednoho vchodu (viz foto níže).

Když to tak po sobě zpětně čtu, mám pocit, že to asi není moc srozumitelné. Zkusím si pomoci obrázkem.

Nákres vstupní části do podzemí vhod CD (idealizováno).
Č.1 – přibližná hranice původních vchodů = na tuto část se díváme na fotografiích.
Č. 2 – počátek nové betonáže
Modře označené části byly vybetonovány vletech 1956–57.
Cihlová klenba na rozporované fotografii by tedy měla být zřetelně vidět – včetně typického profilu chodby.

Současný vzhled počáteční partie chodby C. Cihlová, klenutá chodba přechází do obdélníkového profilu ze železobetonu – který je z roku 1967.

Detail napojení cihel a betonu.

Foto pro porovnání – viz následující text.

Zatím stále neurčený vstup do podzemí. V památníku je u dokumentace k fotografii napsán rok vzniku – 1945. Ano, to by nejvíce odpovídalo hledanému vchodu C/D, tak kde je problém? Pro porovnání jsem zvolil horní fotografií, kde je prokazatelný pohled na vstup C/D. Co nesedí? Velikost a profil levé štoly C? Velikost portálu D. Zakřivení a počet kolejí vstupujících do podzemí. Celková velikost prostranství před areálem. Jediné, co je prakticky totožné, je vápencová deska nalevo nad vchodem. Ale i zde se může jednat o desku, která se táhne prakticky po celém Bídnickém kopci (fotografie jsou v originálu přechovávány v archivu Památníku Terezín).

Detailnější pohled na dva vchody do podzemí.
Podle hromady kolejnic by vše nasvědčovalo, že se jedná o vyklízení podzemí v poválečné době.
Stále však na fotografii není zřetelný obrys cihlové klenby chodby C, takže ani teď nedokážu odpovědět, že se jedná pohled na poválečnou podobnu vchodů C/D.

Výřezy z letecké fotografii zachycující pohled na okolí vstupu do podzemní továrny Richard 1 – vchody CD.
Březen – duben 1945.

Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D, včetně zakreslení plánovaného vzhledu, železobetonových posuvných vrat.

A na závěr – pojďme se ještě jedno podívat jak šel čas…

Pravděpodobně pohled na vstup do podzemí Richard I – vchod CD.

Fotografie zachycující vchod C/D. Datum vzniku fotografie se zatím nepodařilo určit.

Totéž místo o nezjištěnou dobu později – pravděpodobně 50léta.

Nově vybetonovaný portál z roku 1957. Těžba vápence v té době ještě stále probíhá.

Pohled na tentýž portál v roce 2018.

Podzim 2019.

A na závěr – jaro 2022.

Budu rád, když mi napíšete svůj názor na téma: Jaký byl podle Vás vzhled vstupní části do podzemní továrny. Pište mi své názory na e-mail: gazsi@email.cz

_(01/23)

Naposledy upraveno 19. 1. 2023

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek