Zde-aktuality ze dne
(Aktuality naleznete také na Facebooku)
02. 12. 2018
Naposledy se dnes zastavíme v podzemí. Máme za sebou zcela nově
přepracovanou prohlídku všech – dříve dostupných částí podzemí, a
vlastně nám zůstala jen druhá
část páteřní chodby C a okolí.
Tím vlastně končí kompletní změna stránek v sekci Podzemí
továrny Richard.
02. 11. 2018
V sekci věnované podzemí továrny Richard, se pomalu blížíme do finále. Jako předposlední k tomuto tématu je nově upravena a doplněna stránka věnovaná stavebně zajímavé části podzemí, která v místním žargonu nese název Sloupové sály.
01. 10. 2018
Z letních veder rovnou do studeného podzimu. Závěr měsíce záři byl v podobě expedice, do (zdá se) poutního místa raketového výzkumu v městečku Peenemunde, ležícího na ostrovu Usedom. Časem přidám i nějaké povídání a fotografie, které naleznete v sekci – Na návštěvě.
Teď se však vrátím k továrně Richard, kde jsem si do dnešních
aktualit připravil další stránku ze sekce – v podzemí továrny
Richard. Tentokrát se věnuji části podzemí, kterou jsem vlastně
měl začít, ale vzhledem k rozsahu změn, (výměna fotografií a
částí textů) byla stránka dokončena až teď.
Takže dost řečí, jdeme se podívat do páteřní
chodby D a okolí.
20. 09. 2018
Tak nějak jsem se již chtěl vyhnout tématu uzavření vstupu do podzemí, ale nakonec mi to nedalo. Rozhodně zde nechci a ani nebudu polemizovat o tom, zda to je uzavření vchodu dobře nebo ne. Ostatně již sama skutečnost, že do podzemí nechtěla vyrazit ani Mostecká HBZS – to o nebezpečí pohybu v podzemí mnohé napovídá.
Pro ty co nevědí, o čem píšu.
V Sobotu, 8 září 2018 (pouhý týden po uzavření) se opět
našel blb, který se tam znovu proboural – a to i přesto, že všichni
vědí, popřípadě si to mohou přečíst na vratech (pokud umí
číst), že uvnitř je monitorovací zařízení.
Takže dotyčný číst neuměl – nebo tomu nevěřil.
Tak se stalo, že byl zachycen jeho pokus o vniknutí. Drobný problém je
v tom, že dotyčný již bohužel není zachycen při opuštění
podzemí…
Takže se můžeme pouze dohadovat, zda si vstup rozmyslel poté co mu do xichtu
bliknulo světélko, které ho informovalo o tom – že si právě zadělal
na docela velký problém… A nevíme zda dotyčný odvážně zdrhnul, a
nebo, zda pokračoval dále do nitra podzemí, a tak nějak už se ven nedostal
– což by mohlo znamenat, že je tam někde pod hromadou kamení…
Tak nebo tak, čekalo se až do pondělí zda se někdo neobjeví a pak došlo k opětovnému uzavření. No a tím se konečně dostávám k tématu, kterému se chci dnes věnovat.
Problém je v tom, že aby každého přešla chuť, se znovu pokoušet o vniknutí, byl otvor znovu zazděn a zakryt prknem?? (dneska už asi neseženete šikovného svářeče….) No a to všechno bylo pro jistotu pěkně zakryto betonovým panelem a zahrnuto hromadou jílu.
Jenomže zdá se, že však nikoho už tak nějak nenapadlo, že tím by mohl vzniknout velký problém.
Jíl, (jak známo) má takovou zvláštní vlastnost – a tou je,
že nepropouští vodu.
A pokud je takto jílem zahrnuta prakticky celá plocha vrat u chodby CD,
logicky to znamená, že voda, která se tam dříve nebo později vrátí, se
začne za vraty hromadit.
Ano, po čase si najde skulinku a vraty opět někudy proteče, ale než tu
skulinku voda najde, tak se může stát, že se tam nahromadí třeba metrová
hladina vody. Ta se následně bude rozlévat do podzemí, a když se to fakt
dobře povede, tak by mohla po pár letech vytékat úložištěm ven…
Co to udělá s již tak narušeným podzemím to snad ani nemá cenu rozebírat, ale za pár let by (pokud to takhle zůstane) by mohlo být celkem napínavé, chodit po Bídnickém kopci.
Přitom by stačilo tak málo:
ALE ODVODNIT TO – to že se s Richardem nebyl nikdo schopen nic udělat od té doby, co se dostal pod jeho „správu,“ to ještě neznamená, že by to jednou, někdo (kdo opravdu chce) nedokázal…
I po ukončení těžby bylo odvodnění podzemí funkční.
Šipky označují částečně odkryté betonové koryto odvodnění.
Po levé straně kolejiště byla vedena kanalizace, která odváděla vodu do
jímky, odkud pokračovala samospádem do kanalizace v Litoměřicích …
Po nějaké době však došlo k porušení – ucpání kanalizace vedle
kolejiště,
a voda začala vytékat i na betonovou plochu před bránou do podzemí.…
Pak se sesunula navážka po levé straně vchodu a odtok se zaplnil jílem.
Odvodňovací drážka tam přesto zůstala – jenom chtít…
Pak byl (přibližně) v roce 2002 vstup zazděn a zavařen…
Jenomže tehdy ještě měli lidé v hlavách alespoň kousek mozku a napadlo
je, dát pod vrata alespoň plastové potrubí.
Pravda v chodbě nedosahovalo až k podlaze a už vůbec ne pod podlahu, ale
voda alespoň tak nějak mohla odtékat
TAK NĚJAK MOHLA ODTÉKAT…
A že té vody je občas docela hodně, to snad ani není potřeba psát –
anebo jo??…
Takto vypadal uzavřený vchod 22. 8. 2018
Kromě zazdění otvoru, byl zbytkem malty (nebo co to bylo), opatlán i do té
doby JEDINÝ ODTOK VODY.…
I přesto by si voda tudy po čase ještě cestu asi našla…
Jílová „přehrada“ před portálem.
Jak tohle asi může dopadnout…
A snad jen má poznámka na závěr. Nezpochybnil jsem uzavření podzemí – zpochybnil jsem způsob.…
01. 09. 2018
Sladká doba dovolených a prázdnin skončila – všechno hezké musí jednou skončit. A protože jsme si přes prázdniny užili tepla opravdu požehnaně, „vezmu vás“ dnes na chvilku do temna, vlhka a chladu.
Nalodíme se na člun, nebo si rovnou na sebe vezmeme neopren a ponoříme se do modravé a studené vody uvnitř hlavní transformátorové stanice…
22. 08. 2018
„Tak nám zavřeli Richarda ", řekla posluhovačka panu Švejkovi. "Kterýho Richarda, paní Müllerová?“, otázal se Švejk…
Tak nějak můžeme s humorným nádechem komentovat nejaktuálnější událost současnosti – uzavření vstupu do podzemí Richard 1. Ono to pro nás „Richarďáky“ zas tak humorné není, ale ruku na srdce s tímhle se dalo už dávno počítat a rozhodně není se čemu divit.
Novinové články různých periodik, se v posledním roce začali hemžit články o skoro nalezených tajných chodbách, o skoro nalezených hromadách tajných listin (bezmála)promíchaných se zlatem, informace o vyřešení všech nejasností okolo továrny Richard + další perly pravdivých a zcela jistě ověřených informací. Následkem této mediální masáže bylo, že se v nedávné době zvedla o továrnu Richard vlna zájmu, a ruku v ruce s tím i doslova přívalová vlna návštěv podzemí.
„Badatelská“ turistika dosáhla takového rozmachu, že bylo jenom otázkou času, že tam uvnitř někdo zůstane pod kamením (to se snad naštěstí nestalo).
Od toho okamžiku již nebyla návštěva podzemí Richard jen pro pár
týpků, které to opravdu zajímalo…
A tak v poslední době nebyl problém potkávat tlupy mladistvých
s křídou či sprejem v ruce, nebo – a to bylo snad ještě horší
rodinku s dětmi v pantoflích a telefonem – coby světlem v ruce….
A to nebyl konec prasečin. Skupinky
idiotů vyráželi do podzemí s jediným cílem – zničit a počmárat co
se dá, udělat si pár fotek a pak se chlubit na „fejsbůku“
svou neohrožeností.
Další nenažraný bezmozek přišel na to, že by se tím dalo i vydělávat
a pořádal placené zájezdy do podzemí – ano čtete dobře – placené
zájezdy…
Skupinka „joutuberů“ natočila zhovadilost, jež se kupou blbostí uvedených v jejich „filmu“ doslova dotýká hvězd.
Pak někoho, (pro koho snad ani nemám výstižné jméno) napadlo, že bude fajn nápad – pokusit se narušit vstup až do spojovacího překopu s úložištěm – a tím přetekl pomyslný, a nutno upřímně přiznat, že hodně, opravdu hodně velký hrnec trpělivosti. A logicky se někdo naštval, praštil pěstí do stolu a zařval ZAVŘÍT TO! – – – No, a je to tady….
Otázkou je, co bude dál. Nevěřím, že by se našel někdo, kdo by do toho šel a část podzemí zpřístupnil. Nikdo to nebyl schopen udělat v 70 či 80 letech – kdy by to ještě šlo – dá se říci s minimem nákladů. Teď už se to nepovede.
No a pro nás Richarďáky to samozřejmě nekončí. Odpadne plevel, zůstane čisté zrno a pojedeme dál. V „papírech“ máme ještě tolik podkladů, že to na pár let vydrží.
A uvnitř?
Uvnitř to postupně, pomalu všechno spadne. To kam se nám (Richarďákům) nepodařilo dostat, zůstává nedostupné, … a upřímně – v amatérských podmínkách by se to stejně nikdy nepodařilo.
A fakt si už dávno nedělám žádné iluze, že by se už konečně chytila za nos jistá „zájmová organizace“, která mohla – (měla??) konat již v době, kdy to bylo ještě možné …
No co – neházíme flintu do žita = jedeme dál. Bohužel už to nebude ta, tolik zajímavá práce v podzemí (jako bylo například hledání původních kreseb a nápisů po vězních) a další.
Teď už asi opravdu nastane čas, zavrtat se opět do hromad doposud nezpracovaných podkladů –mimochodem, podkladů (pokladů??), které bylo a je možné si bez jakýchkoliv obstrukcí ofotografovat, či oskenovat – v mnohdy věhlasných archívech.
Na rozdíl, od vedení Památníku Terezín, který má své nasyslené dokumenty schované jenom pro ty (jak jejich vedení prohlašuje), „opravdové badatele“. Na druhou stranu třeba se konečně vytasí s něčím, před čím si my zlatokopové, blázni, hledači senzací a podobně – sedneme na pr… zadek…
A teď už…
01. 08. 2018
Půlka prázdnin je fuč, ale máme tu další zcela nově přepracovanou
stránku věnovanou podzemí Richard 1.
Tentokrát „prolezeme“ okolí
chodby C, v části, která je nejvzdálenější od vchodu.
K nejnovějším novinovým a internetovým článkům na téma Richard, které
v poslední době letí světem, se zatím vyjadřovat nebudu snad jen kousek
pořekadla…. „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až….“
01. 07. 2018
Začínají prázdniny, než se rozjedeme na dovolené, přidám pár řádků na čtení. Čekají nás – „nové“ prostory úložiště, umývárny, kantýna, výrobní sál 133 a okolí, hlavní větrací šachta. Co dodat Pravá část podzemí – 2 část.
Hezkou dovolenou :- )
13. 06. 2018
Na počátku tohoto měsíce jsem slíbil, postupné přidávání aktualizovaných stránek o podzemí továrny Richard 1. – je čas začít tento slib plnit…
Ještě před vložením odkazu si dovolím malou omluvu. Problém je v tom, že logické by bylo postupovat od vchodu dál do nitra továrny. Bohužel rozsah textových změn a výměn fotografií na stránkách je tak velký, že přes veškerou snahu se mi nepodařilo vše zpracovat v logické návaznosti. Počítám, že to však není zas tak velký prohřešek. Zvu vás tedy na návštěvu první stránky, která je nazvána Pravá část podzemí – 1 část.
Tím však dnešní aktualizace nekončí. Zmiňovaná stránka i několik následujících, odkazuje na téma ventilace, i z tohoto důvodu jsem se rozhodl spustit i stránku nazvanou Soustava ventilace.
01. 06. 2018
Při procházení stránek, jsem zjistil, že část věnovaná podzemí Richard 1, je hodně, ale opravdu hodně zastaralá. Poslední aktualizace nejstarší stránky byla 2. 9. 2012! To je v podzemí Richardu velice dlouhá doba. Mnoho věcí již není, tak jak bylo uvedeno. Také je povážlivá kvalita fotografií, nemluvě o tom, že na stránkách o podzemí, doposud nebyla aplikována možnost prohlédnout si popisované části pomocí virtuální prohlídky. Byl čas na velké změny. Od dnešní aktualizace budu tedy postupně přidávat přepracované, nebo doplněné stránky věnované Podzemí továrny Richard.
Předtím, než se „vydáme“ do podzemí, považuji za vhodné zmínit stav podzemí, který lze v současnosti pozorovat, a který není nijak optimistický. Neřeším zde neustále řícení dalších a dalších částí podzemí. Věnuji se tomu, co jsou někteří jedinci schopni udělat… Stránku jsem pojmenoval Bezmozci v podzemí…. Nechám na Vašem uvážení jak moc je toto pojmenování výstižné….
Slibovanou první stránku věnovanou podzemí, vložím za pár dní – nejprve Vás však nechám vstřebat to, co lze v podzemí spatřit…
01. 05. 2018
V minulé aktualizaci jsem zabrousil do dokumentů špionážních služeb. Ne jinak tomu bude dnes, kdy jsem ze „šuplíčku“ vytáhl dalších pár dokumentů (které jsem získal díky vám – lidem, které Richard zajímá, a ještě jednou moc děkuji!…)
I dnes se tedy budu věnovat trochu jinému pohledu na továrnu Richard. A je velmi zajímavé se začíst, jak byl prezentován a chápán Richard v hledáčku CIA….
01. 04. 2018
K nové aktualizaci stránek jsem pro tentokrát využil soubor dokumentů, který zpracovala Office of Strategic Services – Úřad pro strategické služby (vojenská zpravodajská služba s vnější působností Spojených států amerických v období od 13. června 1942 do 20. září 1945).
Na nově přidané stránce naleznete informace, které byly získány od Holanďana, který dodával materiál do podzemních továren v oblasti Dolního Saska. V červenci 1944 byl tento muž přepraven z Německa do Litoměřic, kde byl SS nasazen, aby dohlížel na zásobování a výstavbu elektrického rozvodu – kromě jiného i pro továrnu Richard.
Tento muž v říjnu 1944 utekl, a sebou si vzal část technické dokumentace. Co všechno si sebou vzal, to si můžete přečíst na stránce, kterou jsem (kvůli jejímu obsahu) pojmenoval: Energie a technologie.
03. 03. 2018
V archivních dokumentech se podařilo vyhledat další zajímavé střípky k historii dolu Richard.
Po jejich zpracování jsem na stránky mohl přidat novou stránku popisující výstavbu nového, poválečného východu z podzemí Richard 1.
1. 1. 2018
Přeji vše nejlepší, mnoho zdraví a štěstí při vstupu do roku 2018
Ani v loňském roce se situace na téma aktualizace stránek příliš nezměnila. Tedy alespoň ne co se veřejné prezentace týká. Práce pokračují dál, ale textové výstupy nebo jakékoliv shrnutí se však přes veškerou snahu nedařilo Teprve v posledních dnech roku 2017 jsem dokončil dvě stránky na téma zřícených štol. Níže uvedené stránky však příliš mnoho vysvětlení nepřináší ba naopak : -) První nově upravená stránka nazvaná Destrukce podzemí a popisuje narůstající rozsah poškození podzemí. V druhé stránce se snažím rozšířit počet otázek na ne zrovna uspokojivě zodpovězené téma Kdo zničil štoly
Ještě jednou vám přeji vše nejlepší do Nového roku.
Roman Gazsi
(12/18)
Naposledy upraveno 2. 12. 2018