Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Zde-aktuality ze dne

Rok 2015



Změny a úpravy na stránkách věnovaných podzemní továrně Richard

(Aktuality naleznete také na Facebooku)



05. 12. 2015


Konečně jsem dokončil již po dvakráte odkládanou stránku ze sekce nálezy v podzemí.

Stránka nazvaná Dokumenty a podobné nálezy, Vás tedy zve na návštěvu.


10. 11. 2015

Dnes přináším smutnou správu.

Bohužel jsem se dozvěděl, že nás opustil jeden z lidí, jehož jméno již navždy zůstane spojeno s poválečnou historií továrny Richard.

Dne 8. 11. 2015 zemřel ve věku 70 let, pan Vlastimil Faifer.


Jeho jméno je zcela jistě právem uvedeno v sekci nazvané – Legendy továrny Richard.

Upřímnou soustrast rodině …

Roman Gazsi


Opět jsem posunul aktualizaci s tématem nálezy.

Dokumentům se však zas tak docela nevyhýbám, protože jsem aktualizoval stránky na téma Historie továrny Richard.
Nově doplněna je stránka Rok 1945 – konec války – osvobození Litoměřic.

Druhá stránka ke stejnému tematickému zaměření, která nese jméno – Poválečné období – od roku 1946 po současnost.


03. 10. 2015

Oproti původním předpokladům jsem nestihl dokončit další nově upravené téma ze sekce nálezy.

Udělám tedy malou změnu, a z temného podzemí se vydáme do okolí továrny Richard, kde se na chvilinku zastavíme v části pojmenované stavby na povrchu.

K tomuto tématu byla přidána nově přepracovaná stránka na téma úzkokolejná železnice a překladiště výrobků továrny Richard.


27. 09. 2015

V kruzích hledačů pravdy s válečnou tématikou, to v současnosti šumí nejnovějším fenoménem, a tím je (teoretická) možnost nalezení bájného Polského zlatého vlaku.

Dlouho před touto senzační zprávou mě uchvátilo Polsko a jeho objekty s krycím rázem Riese.
Několikrát jsem upřímně zalitoval, že to mám do Polska poměrně daleko, a nemohu se tam dostat tak často jak bych potřeboval, abych se tomuto tématu mohl věnovat hlouběji. Protože podle mého názoru si Riese pozornost zcela jistě zaslouží a to ani zdaleka ne pouze kvůli (stále nepotvrzenému) Zlatému vlaku.

A jak se tváří „richarďák“ (mohu li se tak nazvat) na existenci zlatého vlaku?

Rozhodně si nedovolím napsat, že to je nesmysl. Protože stejně jako v případě Richardu, tak i v případě Riese věřím, že tam někde uvnitř je ještě mnoho nejasností. Krom toho jsem při hledání doplňujících informací k výše odkazovaným stránkám na Polských webech několikrát narazil na informaci o dnes již neexistující železniční odbočce a tunelu.
Proč tam do té doby nikdo nehledal to je mi záhadou…

Podle (mého názoru) je největším, současným problémem medializace této skutečnosti.
Všechny „postkomunistické“ země se vyznačují určitým stupněm nenažranosti, což se v případě zlatého vlaku jenom stupňuje. Zvláštní zákon, který tyto státy mají, říká něco o tom, že nálezci patří (pokud vůbec) přibližně 10% z ceny nalezeného kovu – nikoliv historické nebo umělecké ceny.

Vždycky mě „dojímají“ Ti, kdo naleznou nějaký ten poklad a pak se za mediální pozornosti skromně vyznávají ze své poctivosti.
Stát vše zabaví, a jim dá držhubné (pokud vůbec) v podobě usmolených 10% nálezného.
(Podle mého je následně doma čeká rozvod, neboť manželka by nadále s takovým volem nemohla žít, kamarádům v hospodě je takový poctivý nálezce k smíchu, jeho vlastní děti ho přestanou zdravit, protože díky jeho poctivosti je ostatní vyloučí z kolektivu a tak dále, a tak dále.)

Nebudu zde rozebírat skutečnost, zda se následně celý poklad vůbec dostane tam kam má (a vlastně by mě docela zajímalo kdo určí kam a komu ten poklad vlastně patří).

(asi bych rozuměl tomu, že zlaté mince z 16 století nalezené v nějakém kameninovém hrnci, patří do muzea. Ale kam patři vlak plný zlata? Kdo je majitel? Nebožtíci, kteří odpočívají kdesi v hromadných hrobech? Nebo jejich potomci? Jak se pozná, co a kolik bylo koho?
Patří to státu, kde byli jeho obyvatelé okradeni? – Jak se pozná, co a kolik bylo koho?
Patří to státu, na jehož území to bylo nalezeno? A jak se to herdek vlastně všechno ehm… férově rozdělí?)

Ale zpět k Polskému zlatému vlaku.

Při hledání dostupných informací zjišťuji, že prvotní nálezci jsou již tak trochu vyuatováni – nějak se o nich přestalo hovořit, (a já mám takový pocit, že oba těžce litují, že tuto informaci vůbec zveřejnili).
K místu předpokládanému úkrytu se stáhla armáda, která vše ohraničila a teď tam někde něco kutí – co a s jakým výsledkem, to se nikde nedočteme

Kromě toho se na Polském zlatém vlaku začíná přiživovat spousta našich pisálků včetně televizních štábů. Výsledkem čehož je poměrně velká mediální bublina. Nám teď nezbývá než počkat zda bublina splaskne hlasitě, či potichu odplyne anebo vynese na povrch hromady za války naloupených cenností. Já sám jsem velice zvědav, jak tohle dopadne.

Rád si na FB přečtu Vaše názory na toto téma.


01. 09. 2015


Doba dovolených a prázdnin je již vlastně minulostí, je čas vrátit se do „práce“.
Pro začátek jsem jako odpočinkové téma vložil nově upravenou stránku do sekce nálezy, kde si můžete pohlédnout přírůstek pojmenovaný nářadí a nástroje.


03. 07. 2015


Doba prázdnin a dovolených je opět zde, je čas si odpočinout. Až do konce srpna si udělám takové malé „informační prázdniny“.

Než se rozjedete užívat si zaslouženou dovolenou, nahlédněte do sekce nálezy, kde si můžete pohlédnout nově upravenou stránku, pojmenovanou nálezové stavy.

A abych nezůstal jenom u pohledu na nalezené fragmenty, zvu vás na prohlídku nalezených a částečně vytříděných součástek určených převážně do motoru Maybach HL230. Nově upravená stránka nese jméno nálezy v podzemí – součástky.

Pokud se nic nepokazí, tak další nálezy si budete moci prohlédnout již na začátku měsíce září.

Přeji hezkou dovolenou…


01. 06. 2015


Vracím se zpět k tématu továrny Richard a souvisejících staveb. Pro tento měsíc jsem se věnoval kompletnímu přepracování sekce věnované zámečku, nebo také jinak Fafáku, či Veveří.

I v tomto případě, jsem přepracoval všech deset zastavení k tomuto tématu.

Deset stránek v jedné aktualizaci? – to zní jako velký projekt… Upřímně řečeno, zas tak rozsáhlé veledílo to není.
Ono totiž k tématu zámečku není tolik podkladů, kolik bych si přál, a co je horší, ještě méně je fotografií.

Protože původní podoba stránek vznikla v roce 2012, snažil jsem se, alespoň přepracovat texty a vyměnit alespoň ty nejhorší fotografie.

Při návštěvě stránek však zjistíte, že zrovna fotografie jsou tak trochu velký kámen úrazu. Mnoho fotografií již z technických důvodu není možné pořídit – byl jsem nucen zůstat u starších fotografií. Tam kde to bylo možné, jsem se snažil tyto fotografie alespoň upravit do lepší kvality.

Odpověď na otázku – proč jsem použil mnoho starých fotografií a proč je problém pořídit nové si musíte vyhledat v sekci stránek nazvaných Fafák –Veveří – zámeček.


01. 05. 2015


Po čtvrté (a pravděpodobně naposledy v tomto roce), se vracím k tématu projektu Riese.

Na závěr jsem si nechal pro mne nejzajímavější téma a tím je systém nazvaný Osowka.
Tentokrát se jedná o tři stránky věnované tomuto tématu. Vzhledem k rozsahu úprav a doplnění by to bez problému vydalo na tři samostatné aktualizace, ale protože jsou stránky navzájem provázané, přidělalo by mi to více práce než užitku. Na měsíc květen máte tedy co číst.

Zvu vás tedy na návštěvu v textech a fotografiích – čeká na nás:

objekt s krycím názvem Osówka (v podzemí)

objekt s krycím názvem Osówka (stavby na povrchu 1 část

objekt s krycím názvem Osówka (stavby na povrchu 2 část)

Na závěr snad jen poznámka, že se rozhodně nejedná o poslední podobu těchto stránek.
Protože jak jsem naznačil minule. Do Polska se musím ještě vrátit – minimálně pro doplňující fotografie.

A příště se již opět vrátíme k tématu Richard.


01. 04. 2015


I další aktualizace těchto stránek se týká Polska. Oproti předpokladu jsem však nezařadil původně plánované další stránky k tématu Riese. Důvodem nezařazení je skutečnost, že při zpracování fotografií jsem zjistil vážné nedostatky fotografických podkladů a kromě toho i skutečnost, že si některé věci potřebuji ještě ověřit, abych mohl přinést nezkreslené popisky. Výsledkem tohoto zjištění je – musíme opět do Polska…

Než se tak stane, zařadím stránky, které jsem původně plánoval až na závěr tohoto tématu.

První nově zpracovaná stránka nese název – Komplex Miłków (muniční továrna Dynamit Nobel AG)

A znalci Polska budou souhlasit s tím, že ruku v ruce s tímto tématem je nutné zmínit – tajemstvím opředenou stavbu v sousedství muniční továrny, zvanou – Nemesis


01. 03. 2015


Již podruhé v tomto roce, se v aktualitách znovu vracím do Polska, k tématu Riese.
Omlouvám se, všem zájemcům o továrnu Richard, ale ještě nějaký čas se budu věnovat částečně odlišnému tématu, které však považuji za velice zajímavé a hlavně jej mám v současnosti zpracován do podoby nejvíce dokončeného projektu.

Tentokrát Vás zvu na návštěvu přepracované stránky věnované objektu Rzeczka


01. 02. 2015


Jak jsem v novoročním předsevzetí slíbil, tak plním.

Odbočuji od tématu továrny Richard, a zvu Vás na pár návštěv do Polska, kde se v oblasti Sovích hor nachází, tajemstvím opředený komplex Riese.

Na níže odkazovaných stránkách si můžete prohlédnout první dvě novinky – obě věnované objektu Włodarz.

První stránka je zcela přepracována a doplněna o nové fotografie, pojmenoval jsem ji Włodarz – podzemí

Druhá stránka je zcela nová, a nese jméno – Włodarz – stavby na povrchu


1. 1. 2015


Přeji návštěvníkům stránek o podzemní továrně Richard vše nejlepší, mnoho zdraví a štěstí při vstupu do roku 2015


Letošní první aktualizací stránek rozhodně netrumfnu loňskou virtuální prohlídku, nicméně mohu vás ujistit, že se velice usilovně pracuje na dalším rozšíření a podstatném zkvalitnění virtuální prohlídky – to je však otázkou delšího časového horizontu.

Co by se na stránkách mělo dít v tomto roce – tedy pokud se nepřihodí nic neočekávaného…

Předně jsem (konečně) dokončil poslední stránky věnované historii továrny Richard.

Jedná se o téma plánování výstavby a samozřejmě i téma navazující a tím je – výstavba továrny Richard.
A protože se stále objevují nové drobné útržky dalších informací, je zřejmé že rozhodně nejedná o poslední podobu tohoto tématu – to jsou však mé další resty do budoucna.

V nejbližších týdnech možná měsících od tématu Richard trochu odbočím. O zajímavé podzemí však nikdo ochuzen nebude, neboť se po roce vrátíme k velice zajímavému tématu – a tím je komplex Riese, který se nachází v Polsku.

V loňském roce jsem se s partou kolegů znovu vrátil do pohoří Sovích hor, a dofotil vše, co se nám podařilo nově najít a navštívit. Téma Riese je pro mne natolik zajímavé, že se nemohu v budoucnu nepodělit.

Jednotlivé (nově doplněné a upravené) stránky k tomuto tématu jsou těsně před dokončením a již v příštím měsíci se první nově upravené příspěvky na téma projekt Riese, znovu objeví na těchto stránkách.

Hned po dokončení tématu Riese se opět vrátím k továrně Richard. Je opravdu mnoho a mnoho stránek, které musím podstatným způsobem přepracovat. Mezi tyto stránky rozhodně patří téma Richardu II., a věnovat bych se chtěl i stále nedokončenému tématu, které jsem nazval hledání nejasností.

Rozsáhlé změny čekají i na stránky věnované stavbě, která je v Litoměřicích známa jako Fafák – Veveří – zámeček. Budova je již v takovém stavu, že stávající stránky již dávno neodpovídají skutečnosti…

Schéma aktualizací bude stejné jako v předcházejících letech – což znamená, že počátkem každého nového měsíce přibude jedna nová nebo zcela přepracovaná stránka…

Ještě jednou vám přeji vše nejlepší do Nového roku.

Roman Gazsi


PF 2015
PF – 2015



10. 11.


Naposledy upraveno 5. 12. 2015


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.