Rok 2014

Změny a úpravy na stránkách věnovaných podzemní továrně Richard

(Aktuality naleznete také na Facebooku)

---

07. 12. 2014

Málem bych zapomněl.
V minulém týdnu (pondělí 24. 11.), se konala prohlídka areálu kasáren pod Radobýlem.
Akce se konala v návaznosti na plánované budoucí využití tohoto areálu – (viz článek z 21. 10. 2014 na této stránce).

Přesto, že bylo odporné deštivé počasí, nemohl jsem si tuto příležitost nechat ujít. Vlastně jsem se do areálu dostal (legálně) po nějakých 39 letech…

Naši průvodci nám umožnili nahlédnout do několika budov. Snažil jsem se dostat a fotit všude, kde jsem našel otevřené dveře. Podařilo se mi dostat se také do jedné z bývalých budov (pravděpodobně jízdárny), kde byli za války ubytováni vězni.
Dále do areálu (tehdejších) i poválečných automobilových dílen, do kuchyně a do dalších budov kde si nejsem zcela jist ohledně využití v době existence KT Litoměřice.

Škoda, že se podobná akce nekonala v létě, protože počasí bylo tak špatné, že mnoho fotografií je na hranici publikovatelnosti. Bylo zataženo a rychle se stmívalo. V každém případě z mého pohledu je při současném stavu všech navštívených budov každá fotka vlastně unikátem, protože vnitřní stav většiny staveb je ve značně dezolátním stavu.

Vybrané fotografie budou v budoucnu použity na stránce věnované koncentračnímu táboru Litoměřice.

Nečekal, jsem výstavní prostory, ale tohle bylo opravdu smutné. Počítám, že většina budov bude muset být pravděpodobně stržena. Pevně věřím, že tento osud nepotká také budovu jízdárny.

Bohužel se mi nepodařilo dostat se na hřiště u kotelny. Výhledu i návštěvě bránil bytelný dřevěný plot – takže k místu kde byl po válce odkryt hromadný hrob, se dnes již nedá z kasáren dostat.

---

Prohlídka začíná na „hlavní“ ulici kasáren.

---

Míjíme původní avšak nově opravené nebo zcela nově vystavěné budovy.
Nově upravené budovy však již mají jednak své majitele a pro mé zaměření nemají žádný význam…

---

Hlavní ulice kasáren rozděluje starou a „novou“ zástavbu.
Podle výskytu křovin, ani není nutné upřesňovat, o které části se jedná.

---

Konečně se po několika letech opět dostávám k původním kasárenským budovám.
Bohužel si u většiny budov nejsem zcela jist jejich tehdejším využitím, z tohoto důvodu se raději vyhnu podrobnějším popiskům.

---

Pro mne byla asi nejzajímavější návštěva jedné ze dvou původních budov pro ubytování vězňů.

---

K místu kde byl po válce odkryt hromadný hrob, se bohužel nedá nijak dostat.
Výhled do prostoru zamezuje důkladný dřevěný plot.

---

Pohled do vnitřních částí budov asi není potřeba nijak komentovat.
Tady už se toho asi moc nezachrání.

---

01. 12. 2014

Byla doplněna a aktualizována stránka nazvaná nálezy – označení a tabulky.

---

02. 11. 2014

Na stránky byla přidána zcela přepracovaná stránka krematorium Litoměřice.

---

21. 10. 2014

V pondělí 20. 10. 2014, se v konferenčním sálu Hradu Litoměřice diskutovalo o budoucnosti kasáren pod Radobýlem.

Areál kasáren je od odchodu armády prakticky nevyužívaný (až na několik objektů), a vše poměrně rychle chátrá.
Kdysi udržovaná zeleň se rozrůstá a zakrývá převážnou většinu budov. Je logické, že tento velký areál by neměl být opuštěný  – nevyužitý.

Jenomže je zde několik „drobných“ problémů. Část budov již využívají statní instituce jako je Památník národního písemnictví, Státní oblastní archiv v Litoměřicích a Národní muzeum. Určité pozemky vlastní i soukromé společnosti (bude město pozemky za draho vykupovat?)
Avšak upřímně řečeno do toho už mi nic není, a nemíním do toho nadále nijak šťourat.

Mě však trápí jiná věc…

Bylo to právě město Litoměřice, které v roce 2008 s velkou pompou horovalo pro zpřístupnění části podzemní továrny a o vybudování zcela nového pietního místa. Dokonce se natáčel dokumentární film, jehož část je věnována také areálu kasáren.

Uběhlo pár let – a na pietu nejsou peníze (to se dá pochopit), ale že v úvodním představení areálu nezaznělo od představitelů města ani slůvko o smutném využití kasáren ke konci války – to mi přijde jako zarážející.

Nemohu samozřejmě napsat, že o koncentračním táboru Litoměřice nezaznělo ani slůvko. Ve druhé polovině úvodní řeči jej zmínil jeden z mladších projektantů (jméno si bohužel nepamatuji – ale pokusím se jej doplnit).

Já jsem však očekával, že primárně tuto smutnou část dějin zmíní někdo z „vrcholných“ představitelů města, a neudělal to ani člověk, od kterého jsem to v duchu očekával…

A toto téma vlastně ani nebylo v průběhu večera nijak rozebíráno.

---

I já jsem na ni zvědav…

---

Zastoupení města Litoměřice.

---

A začíná vysvětlování kde, kdo, jak a proč – a tak vůbec.

---

I krásně barevné mapy areálu a jeho okolí si návštěvník mohl prohlédnout.
A tak se každý dozvěděl, jak kasárny vznikly, a že jsou uprostřed kopečků, a že tam vedou silnice, a že tam vedou koleje a mnoho dalších velice důležitých informací.

---

Avšak jenom tento mladý projektant připomněl i ponurou historii kasáren a okolí…

---

Potom měl každý třicet minut na to, napsat všechna pro a proti, k tématu – budoucnost kasáren pod Radobýlem…

---

A bylo to zajímavé čtení…
(podotýkám, že nemám jedinou připomínku k návrhům jak tento areál využít).

---

Při obcházení sálem jsem nakonec u dvou příspěvků musel konstatovat, že povědomí o KT Litoměřice nezapadlo až úplně na samé dno…

---

Ovšem na druhou stranu – muzeum holokaustu v KT Litoměřice, to je opravdu trochu přehnané.
Ke dni 28. 2. 1945 bylo v KT Litoměřice celkem 6 506 osob (z toho 745 židovských vězňů).
Takže předpokládám, že o holokaust asi nešlo…
Ale je tam poznámka o pietě, takže se to také počítá.

---

A tím bych asi ukončil můj názor na téma diskuze budoucnosti kasáren pod Radobýlem.

---

Vážení projektanti, postavte v kasárnách třeba kosmodrom, ale nezapomeňte na NĚ!…

---

Vězni Koncentračního tábora Litoměřice…
Originál fotografie je přechováván v archivu Památníku Terezín.

---

Vězni Koncentračního tábora Litoměřice po osvobození v roce 1945…
Foto z archivu fotografa Karla Šandy.
Zveřejněno se souhlasem dědice.

---

18. 10. 2014

---

Minulou sobotu pořádal Institut Terezínské iniciativy exkurzi v terénu, na téma  – Podzemní továrna Richard a koncentrační tábor Litoměřice – dějiny a současnost.

Exkurze v terénu seznámila účastníky s dějinami podzemní továrny Richard a pobočného koncentračního tábora Litoměřice, kde bylo v letech 1944 –1945 nuceně nasazeno přibližně 18 000 vězňů z celé Evropy.

Účastníci exkurze si v terénu rovněž prohlédli současnou podobu míst včetně krematoria Litoměřice a exteriéru bývalých kasáren. Prodiskutovali se také otázky spojené s pamětí místa a možnostmi jeho připomínání.

Exkurzi vedl Alfons Adam, a Marie Zahradníková z Institutu Terezínské iniciativy.

Zajímavé je, že již podruhé nebyl umožněn vstup do areálu bývalého KT Litoměřice (kasárna pod Radobýlem).

Bývalé kasárenské budovy se sice horečně upravují, ale zájemci o návštěvu si chtěli prohlédnout pouze místa, kde stávaly oplocené baráky vnitřního tábora, zachovalé budovy pro ubytování vězňů a hřiště, kde byl po válce exhumován hromadný hrob. Patrně někomu hodně vadí připomínání ponuré historie tohoto místa…

Na závěr snad jen drobná poznámka, že v pondělí 20. 10. 2014 se v Litoměřicích koná veřejná diskuze na téma cituji – Budoucnost areálu bývalých kasáren pod Radobýlem. Možná bude zajímavé poslechnout si, co se v tomto směru chystá…

---

Diskuze před expozicí k továrně a koncentračnímu táboru Richard, která je umístěna v malé pevnosti Terezín.

---

Část expozice v prostorách Malé pevnosti Terezín.

---

Diskuze pře areálem krematoria Litoměřice.

---

Francouzská pamětní deska umístěná uvnitř krematoria Litoměřice.

---

Zastávka na návrší nad koncentračním táborem Litoměřice.

---

02. 10. 2014

Po delší době jsem se opět vrátil k tématu historie továrny Richard. Loni jsem v tomto tématu skončil poválečným obdobím, ale zůstalo ještě několik témat, která je potřeba doplnit a upřesnit.

V dnešních aktualitách se tedy vracím do časů, kdy podzemí sloužilo svému prvotnímu určení – těžbě vápence.
Začínám tedy zcela přepracovanou stránkou, která nese jméno historie těžby vápence v Litoměřicích.

Kromě výše zmíněné stránky jsem předělal i část, která nese název úvod do historie továrny Richard.
Na této stránce jsou ještě dva nefunkční odkazy, protože nová podoba zmiňovaných stránek ještě není zcela dokončená.

---

01. 09. 2014

Prázdniny jsou již minulostí, můžeme se tedy opět pomalu vrátit ke každoměsíční aktualizaci stránek o podzemní továrně Richard.

Letní měsíce jsem kromě jiného využil k návštěvě Polska a společně s partou kolegů jsem se již potřetí vrátil do oblasti tajemného komplexu Riese, prohlédnout si a hlavně fotograficky zdokumentovat některé další doposud nenavštívené stavby.

Získané nové fotografie a poznatky však teprve zpracovávám a s jejich uvedením počítám až na dlouhé zimní večery. Stávající podobu stránek k tomuto tématu si můžete prohlédnout v tomto odkazu.

Samozřejmě jsem pokračoval i v práci na stránkách o továrně Richard, kde se můžeme vrátit k poslední části, zcela nově přepracovanému tématu- výroba v podzemní továrně Richard, kde byla dokončena poslední část nazvaná – neprokázaná výroba.

---

01. 07. 2014

Začala doba prázdnin a dovolených. Podobu následujících dvou měsíců nebudou stránky o továrně Richard aktualizovány.
Budu pokračovat na rozpracovaných projektech, ale další změny budou prezentovány až měsíci září.

Jako lehké prázdninové počtení, si můžete přečíst nově dokončenou stránku, která je věnována tématu  – výroba v podzemí Richard III.

---

10. 06. 2014

Dnes vkládám příspěvek mimo plánovanou aktualizaci stránek.
Tuto podobu textu jsem dnes obdržel emailem. Níže uvedený text pokládám za tak závažný, že si nemohu dovolit jej nezveřejnit…

My, níže podepsaní,
jednotlivci i zástupci organizací, novináři, historici, dokumentaristé, lidé mnoha různých povolání, profesí, názorů a postojů, občané ČR, vyjadřujeme vážné znepokojení nad návrhem Nejvyššího soudu ČR zrušit část zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a to v §37, článek 11.

Návrh podal Nejvyšší soud ČR k Ústavnímu soudu ČR dne 4. března 2014.
Tato část zákona dává svobodu, ale také odpovědnost každému badateli v této zemi, který zkoumá 20. století.
Díky této části zákona, můžeme nahlížet v českých archivech do dokumentů vzniklých před 1. lednem 1990 a pocházejících z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu, společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945.

My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že zrušením této části zákona dojde k velmi problematické situaci s vážnými společenskými následky.
Zásadním způsobem se omezí přístup k nenahraditelnému historickému pramenu při zkoumání období nacistické okupace a komunistického režimu ve 20. století.

Obáváme se omezení vědecké a novinářské svobody. Nesouhlasíme, aby o zpřístupnění archivní dokumentace rozhodovaly osoby, kterých se archiválie týkají.

Taková situace by nastala právě zrušením článku 11 zmíněného zákona.
Domníváme se, že každý občan této země je dostatečně chráněn zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, občanským zákoníkem, Evropskou úmluvou o lidských právech a Listinou základních práv a svobod.
Pakliže by bylo jeho právo historickým výzkumem v archivech narušeno, má občan mnoho možností, jak se bránit, a to i před soudem.

Ústavní ani mezinárodní právo nenutí ČR omezit badatelskou, dokumentaristickou, vědeckou či novinářskou práci týkající se výzkumu totalitních režimů, která přirozeně čerpá i z archivů.

Právě svobodný přístup k archivům zamezuje pomluvám, dezinformacím, ideologické propagandě, zkreslování minulosti a chrání občany ČR před poškozením dobrého jména.

Evropská unie v žádné své směrnici nenařizuje členským zemím, jak mají zpřístupňovat archivní dokumenty o totalitních režimech 20. století. Každá země EU postupuje svými zákony. Není pravda, že ČR je jedinou zemí EU, kde lze svobodně zkoumat archiválie z provenience nacistických a komunistických úřadů. ČR se zákonem 499/2004 zvláště §37, čl. 11 řadí mezi vyspělé země demokratické Evropy, které jsou otevřené složitému a dlouhodobému společenskému procesu „vyrovnávání se s minulostí“.

Takový proces vzniká kromě jiného prostřednictvím výpovědí pamětníků a svobodnou analýzou archivních dokumentů. Tento společenský proces má podle nás, podstatné dopady na současné i budoucí generace.

Mikuláš Kroupa ředitel POST BELLUM

Zde je možné petici podepsat

Přestože v předcházející části textu již vše důležité zaznělo, dovolím svou soukromou poznámku.

Dost dobře nechápu kdo má tak velký strach před tím co lze v archívech nalézt, že vypotí podobnou zrůdnost.

Mimochodem pokud návrh zákona projde, může se stát, že i části stránek o podzemí továrně Richard budou muset být znovu upraveny = zmenšeny – „cenzurovány“.

Dostaneme se zase tam, kde jsem byl před lety – na začátek. Opět budeme spekulovat a dohadovat se. Ověřené informace, vzpomínky a výpovědi budou mezi tím v klidu odpočívat uzamčené v archívech, až do té doby než je potká smutný osud v podobě skartace – nebo v lepším případě myších zubů…

Pak na všechno padne prach zapomnění a všem se na tváři rozhostí příjemný úsměv nevědomostí. Nikdo nebude reptat a pokládat „blbé“ otázky na minulost. Ale o to přeci mocipánům jde. Chtějí vládnout tupému a poslušnému stádu. To je ta zářná budoucnost, která nás všechny za pár let čeká – tedy pokud si i nadále necháme na zádech štípat dříví.

Mám za to, že každý kdo má ještě alespoň trochu rovnou páteř, by mohl prokázat malinkatý kousek „odvahy“ a petici alespoň podepsat. Je už sice jenom malá naděje, že se z toho současného hnoje vyhrabeme, ale určitá naděje tu stále je…

Zde je možné petici podepsat

---

02. 06. 2014

I v aktualizaci za měsíc květen jsem se věnoval tématu výroby v podzemní továrně Richard. Jako zcela nová byla přidána stránka, která mapuje výrobu v části označené jako Richard II.

---

08. 05. 2014

Na web byly přidány první dvě zcela nové stránky k tématu výroba v podzemí továrny Richard I-III.

Toto téma již na webu zpracováno bylo – avšak v dosti krátké a podobě. Od doby vzniku první podoby stránek se souhrn informací k tomuto tématu značně rozšířil a to byl důvod k této rozsáhlé změně.

Jako první byla dokončena stránka pojmenovaná výroba v podzemní továrně Richard I. Tato stránka obsahuje výběr několika původních – historických dokumentů.

Současně jsou zde prezentovány výřezy z nově překreslené původní mapy, plánovaného rozmístění technologie v podzemí.
Mapa v této podobě je naprostý unikát – vezme-li se v úvahu, že vše je precizně překresleno podle částečně zachovalé  – originální mapy.

Máte tak možnost prohlédnout si (v několika výřezech), přesné rozkreslení technologických linek, rozmístění strojů a to mnohdy včetně názvů nebo i výkonu jednotlivých strojů.
(Autor nově překreslených map je Mgr. Tomáš Kos, který se také velkým dílem podílel na vzniku této části stránek, a pevně věřím, že díky jeho VELKÉ POMOCI budou ve značném rozsahu doplněny další  – stále ještě rozpracované stránky.)

---

03. 05. 2014

V rámci 8. česko-německého setkání mládeže v Terezíně, uspořádal v sobotu 26. 4, Institut Terezínské iniciativy spolu s památníkem Flossenbürg, workshop – s tematickým zaměřením na koncentrační tábor Litoměřice.

Začátek workshopu byl v Malé pevnosti Terezín, kde se účastníci v krátkém referátu Dr. Alfonse Adam, seznámili s historií továrny Richard a KT Litoměřice. Následovala prohlídka expozice věnované tomuto tématu.

Poté cesta do Litoměřic, kde byla možnost prohlídky krematoria KT Litoměřice, které bylo uvedeno do provozu v polovině března 1945.

Po prohlídce krematoria následovala cesta na návrší nad městem Litoměřice, odkud mohli návštěvníci shlédnout areál bývalých kasáren, sloužících za války jako koncentrační tábor pro potřeby továrny Richard.

Po návratu do Terezína pokračoval workshop se skupinovou prací studentů ohledně otázek na pamětní místa pod vedením Marie Zahradníkové.

Oproti očekávání bohužel nebyla umožněna prohlídka samotného areálu bývalého tábora. Těžko posoudit co vedlo majitele tohoto pozemku k neumožnění vstupu.

Zdá se, že existence tohoto tábora, není téma, které by bylo v Litoměřicích příliš prezentováno.

Na druhou stranu mě zaráží, proč vstup do areálu nebyl umožněn, když v tomtéž areálu se v roce 2012 konal velký, rockový koncert. To že se návštěvníci veselili na místě, kde byl na konci války exhumován hromadný hrob, to už je spíše „třešnička“ na hodně zatuchlém dortu…

Pro mne bylo zajímavé a potěšitelné zjištění, že o toto téma byl velký zájem i u mladých lidí.

---

Krátké zastavení před expozicí k továrně Richard a KT Litoměřice, v areálu Malé pevnosti Terezín.

---

Návštěva krematoria Litoměřice.

---

Cesta okolo koncentračního tábora Litoměřice.

---

Krátká zastávka před hlavní branou kasáren – za války koncentračního tábora Litoměřice.

---

01. 04. 2014

Na web byla přidána zcela nová stránka nálezy v podzemí – téma nálezy k výstavbě továrny

I druhá doplněná stránka je k tématům nálezů a je pojmenována blíže nezařazené nálezy

---

02. 03. 2014

V únorových úpravách stránek jsem poměrně rozsáhle přepracoval stránku v sekci stavby na povrchu – téma větrací šachty

Zcela přepracována byla stránka stavby na povrchu – téma louhovací (mořicí) stanice

A vzhledem k poměrně velkému počtu rozpracovaných stránek, přidávám na web i upravené téma Vrt Československé televize, kde došlo k drobným úpravám v textech, a byla přidána virtuální prohlídka nejbližšího povrchového okolí vrtu Čt.

---

02. 02. 2014

Do druhé aktualizace v letošním roku jsem přidal hned tři nově upravené a doplněné stránky.

Jako první se jedná o úvodní stránku sekce – stavby na povrchu, kde kromě nově upraveného textu byla přidána i mapa, na které jsou vyznačeny prakticky všechny doposud lokalizované stavby na povrchu.

Pozornější „virtuální průzkumníci“ si jistě povšimli, že lze „cestovat“ i po některých místech po povrchu (okolí) továrny Richard – včetně (zatím) několika vybraných staveb.
Komu tato skutečnost unikla, toho zvu na krátkou virtuální prohlídku po filtrační stanici a vnitřních částí nádrží na užitkovou vodu.
Zmiňované virtuální prohlídky naleznete uvnitř odkazovaných stránek, kde jsou také částečně obměněny fotografie a části textů.

---

Minulou neděli bylo optimální počasí pro dlouho plánovaný zimní průzkum na vrchu Bídnice.

Původně plánované hledání anomálií způsobených působeným teplejšího vzduchu ve sněhu (což by se teoreticky mohlo rovnat místu případného vyústění dosud neznámých – nebo předpokládaných větracích šachet), bylo modernizováno použitím termokamery.
Po několika hodinách prolézání povrchu a křovin při teplotě okolo –12 stupňů Celsia, bylo rozhodnuto, že to už opravdu stačí.

Výsledek však nebyl nijak optimistický. V křovinatém prostředí doplněném o místa, která rozryla divoká prasata, se na displeji termokamery objevovalo leccos, nikoliv však místo, které by bylo něčím zajímavé. Možná pokud by se snímkovalo ze vzduchu, byl by výsledek jiný…

Tak alespoň mám pár hezky barevných obrázků…

---

Zmrzlá obsluha termokamery.

---

„Rozpálená“ hlavní větrací šachta – Richard I.

---

„Dýchající“ vrt z chodby č. 108.
V poli nedaleko hlavní větrací šachty je ornicí zahrnutý větrací vrt, který se dá najít pouze ve sněhu – nebo termokamerou…

---

Vyústění nově větrací šachty z Richardu II.
V úložišti se intenzívně větralo, což bylo jednak slyšet (hluk motoru), a také zcela zřetelně vidět – termokamerou.

---

Vrchní část známého, ale v podzemí (doposud) neurčeného větracího vrtu.
Vrt je zasucen = neprůchozí, ale tmavší barva materiálu (rez) způsobuje místní změnu teploty o několik desetin stupně. Výsledkem je rozdílná barva na fotografii termokamery – což je známkou toho, že ani termokamera v tomto případě nebyla všemocná.

---

Jediné co se tedy nakonec zcela jistě podařilo rozpoznat, byla dvojice značně zmrzlých tvorů.
(tedy alespoň mě byla pěkná kosa …)

---

1. 1. 2014

---

Dovolte mi popřát všem návštěvníkům stránek vše nejlepší při vstupu do roku 2014.

---

Oproti očekávání, byl minulý rok nezvykle bohatý na nové informace. V závěru roku jsem prakticky nevěděl co dříve aktualizovat, a mnoho „informačních dluhů“, si nesu i do roku 2014. Můj „šuplíček restů“ je opravdu kvalitně zaplněn, a na nedostatek práce si pro tento rok rozhodně nemohu stěžovat.

---

Při vstupu do nového roku se každým rokem snažím přinést nějakou novinku (snad se mi to i daří). A mohu napsat, že ani letos tomu není jinak – ba naopak.

Tentokrát se podle mého názoru jedná o naprosto výjimečnou událost. Něco co zatím nemá obdoby, a vzhledem ke stavu podzemí továrny Richard, to již v tomto rozsahu nikdy nebude překonáno!

Po celoroční usilovné práci se podařilo dokončit panoramatickou, virtuální prohlídku části podzemí továrny Richard I.

Návštěvníci těchto stránek si jistě pomyslí něco o mé pokročilé demenci, protože virtuální prohlídka podzemí (od Laca Lahody), již je přeci dávno hotová, přístupná a hojně navštěvovaná…

To je samozřejmě pravda, ale já vám přináším zcela jiné technické řešení, jehož autorem je pan Mgr. Tomáš Kos.
Jemuž tímto znovu děkuji za jeho několikaměsíční úmornou práci na vzniku této prezentace.

V nové panoramatické virtuální prohlídce se můžete libovolně pohybovat po „nekonečném“ podzemí, přibližovat si detailní pohledy na požadovaná místa. Vybrat si požadované místo na mapě a kliknutím se přemísti jinam. A co je naprostý unikát, tak na zcela nové podrobné mapě si dokonce přečíst co se v daném místě nacházelo za technologii!

Mám za to, že už bylo dost vychvalování (věřte tomu, že oprávněnému), a nadešel čas na činy…

Snad jen…
Ještě drobná poznámka. Vzhledem k velikosti načítaných dat, není tato aplikace vhodná pro pomalá připojení.

A nyní již opravdu nastal čas podívat na úvodní stránku virtuální a panoramatická prohlídka podzemní továrny Richard I., kde se seznámíte s ovládáním aplikace.

Přeji příjemnou zábavu a možná i poučení …

Roman Gazsi

---

PF – 2013

---

_06. 12.

Naposledy upraveno 7. 12. 2014

---

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek