Temná minulost druhé světové války

Zde-aktuality ze dne: 22. 9. 2017

Vyhledávání

Výroba v továrně Richard

Výroba v továrně Richard III



Mapa podzemních prostor označených jako Richard III. Autor mapy: Mgr. Tomáš Kos.
Mapa podzemních prostor označených jako Richard III.
Autor mapy: Mgr. Tomáš Kos.


V podzimních měsících roku 1944 se začaly upravovat a rozšiřovat chodby v tehdy již opuštěném, nejmenším dole, který byl označován jako Richard III.

Tato část podzemí vyžadovala nejrozsáhlejší úpravy. I u Richardu III projekty vypracovala firma Mineralöl Baugesellschaft z Berlína, která po technické stránce na stavbu dohlížela. K tomuto zřídila v Litoměřicích svůj Bauleitung Richard, Lobositz II, Postfach 216. Jeho vedoucím byl Ing. Robert Volk.

Pracovníci firmy Osram prováděli v prostorách této části Richardu měření chodeb. Přesto příprava tohoto úseku nepřekročila do května 1945 rámec počátečních hrubých stavebních úprav. Doklad, který by potvrdil, jaký druh výroby zde měl (mohl být) připravován nebyl do dnešního dne nalezen.

Dnes vycházíme pouze z výpovědí svědků, kteří byli vyslechnuti po válce StB nebo byli vyslýchání či souzeni za válečné zločiny v zahraničí anebo z informací zjištěných v 60. letech při pohovorech v rámci výzkumu podzemí vojáky.

Provedené práce se v podzemních prostorách omezily pouze na vyzdění cihlových a dřevěných příček – (míst určených pravděpodobně pro uskladnění různého materiálu). Již v roce 1937 byl vstup a vstupní chodba do dolu vyzděná a vyzdívka končila za polovinou hlavní svážné štoly před křižovatkou se štolou 67. Následuje ražba štolou bez bočních podpěr. V hlavní trase jsou v každé z křižovatek podpěrné pilíře, aby nedošlo ke zborcení. Komora pro umístění trhavin byla ve štole 74. K prohlubování dolu vězni docházelo zejména severním směrem, kde byl na konci dolu podobný systém chodeb o malých rozměrech a podpěrných pilířích jako ve stařinách Richardu I. Tato zadní část nebyla pro válečnou výrobu použitelná a bylo ji možné použít pouze jako skladiště. Proto jsou rozšiřovány zejména propojovací štoly mezi uvedenými prostorami a hlavní štolou.

Tato část podzemích prostor, byla již v době výstavby továrny velice vlhká. Podle dostupných informací byla nejvlhčí ze všech stavebně upravovaných částí podzemí.

Připočteme li k tomu nevhodné geologické podmínky a skutečnost, že vápenec byl značně porušen eruptivní činností, nemůžeme se divit, že zde docházelo k nejrozsáhlejšímu zřícení podzemních prostor.

Nicméně Ing. Erich Knie, zaměstnaný u firmy Mineralöl Baugesellschaft na Richardu, mimo jiné udal ve své výpovědi v roce 1946, že Richard III, byl určen pro firmu Getewent, která svou výrobu utajovala. Výroba měla být v budoucnu přesunuta z Richardu II., a podle dosud zjištěných indicií výroba zahrnovala laboratoře umístěné dočasně v této části podzemí.

Na Richard III vzpomíná v 60. letech i Ing. Rudolf Tůma, který se s německými inženýry Senftlebenem a Dünnlederem v podzemí pohyboval, zúčastňoval se vyměřování a zakresloval čísla i názvy štol. K výrobě Getewent sdělil, že šlo o velmi důležitý, přísně střežený chemický objekt, kde se prováděly různé pokusy. Rovněž i tato výroba měla být přemístěna do Richardu III.

V každém případě o jakémkoliv využití podzemních prostor Richardu III., se dochovalo minimum informaci a to jak z let 1943 – 45, tak z doby poválečné. Prostory nebyly úředně předány, tedy ani stavebně dokončeny a proto nelze písemně doložit, jaké firmě měly být přiděleny a nelze ani dovodit, k jakému účelu měly být po dobudování využívány. Ke konci války byly stavební úprav spojeny s rozšiřováním a prodlužováním štol.

Je velice pravděpodobné, že Richard III nebyl po válce pravděpodobně nikdy kompletně prozkoumán. V době, když byl činěn kolem roku 1966 průzkum podzemí vojáky litoměřické posádky (Pohořelý, Faifer) v Richardu I, byly již prostory Richardu III vnější štolou nepřístupné. Prostory Richardu II byly od roku 1960 upravovány pro tzv. „ústřední odkliziště radioaktivních odpadů“ a od roku 1964 již byly někdejším Ústavem pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů využívány. Průchod do prostor Richardu III nebyl možný a k důkladnějšímu průzkumu, který mj. z Richardu I přinesl značné množství zejména listinných materiálů, nedošlo.

Jediný (dosti strohý) popis pochází od společnosti Geotechnika. Mimo jiné jsou zde zmíněny pouze zavalené štoly v hrubém výlomu. Místy pár cihlových příček a dvě do vrchu šikmo ražené štoly (taktéž zavalené). Další závaly neprostupně uzavírají další štoly směrem pod vrch Bídnici. A tak i zde se můžeme pouze dohadovat o tom, co tam ve válečných letech mohlo být – případně doposud je…

Bezprostředně po válce (1945 –1946), se řada svědků ve výsleších vyjadřovala, že v Richardu II měla být utajovaná výroba sloužící pro rakety V1 a V2. Současně v těchto prostorách byla funkční laboratoř. Současně mělo být nalezeno údajně raketové palivo zcela nového složení. Tato chemická výroba měla být přesunuta do Richardu III.

V té souvislosti je třeba zmínit názor pracovníka Ústavu jaderné techniky v Řeži pana Pálka, který při jednom průzkumu na Richardu II označil nalezené betonové vany, které zde Němci vybudovali, jako odpovídající nádržím na těžkou vodu. A proto nemůže vyloučit, že se zde po přesunu do Richardu III počítalo s prováděním atomového výzkumu.
((pozn. autora )místo, kde se zmiňované vany měly nacházet – případně se doposud nacházejí, se nám do dnešního dne nepodařilo lokalizovat.)


Následující roky pak přinesly útlum a historické zkoumání bylo nepředstavitelné, ne-li nemožné. Kromě oživení v 60. letech se průzkumem dále nikdo nezabýval a dnes bez důkladného průzkumu prostor Richardu III nelze jakékoliv shora uvedené indicie potvrdit nebo vyvrátit.

Závěrem k výrobě v Richardu III lze sumarizovat: štoly jsou připravovány pro válečnou výrobu prodlužováním, rozšiřováním místy přepažováním a vyzdíváním, výroba dosud zahájena nebyla. Byly určeny pravděpodobně pro chemickou výrobu, která se jeví jako nejspolehlivěji zjištěná a v řadě výpovědí je potvrzována. Nelze vyloučit i výrobu drobných elektronických součástek. Klíč k odpovědi, co přesně mělo být vyráběno v Richardu III, spočívá ve zjištění výrobní produkce nebo úkolů, jež ve válečné výrobě plnila firma Getewent z Rychnova n. Kněžnou. V tomto směru se i naše zkoumání archiválií bude nadále ubírat.


Podzemí dolu Richard III.
Podzemí dolu Richard III.
Podzemí dolu Richard III.Podzemí dolu Richard III.
Pár jedinečných pohledů do podzemí Richard III.


Informace o výslechu Ing. Ericha Knieho a vzpomínky Rudolfa Tůmy. V textu se mimo jiné píše o plánovaném přemístění výroby fy. Getewent do prostor Richardu III.
Fotokopie originálního dokumentu.
Informace o výslechu Ing. Ericha Knieho a vzpomínky Rudolfa Tůmy.
V textu se mimo jiné píše o plánovaném přemístění výroby fy. Getewent do prostor Richardu III.


Panu architektu Stapelovi se uvedou podrobnosti o požadavcích výroby v Richardu III. Cílem je prorazit štoly 54–58 , něco přes 800 metrů. Průměrná výška místností by měla být cca 3 m, množství odpadních vod je méně než 5 m3 za hodinu. Architekt Bähr oznámil, že je třeba zlepšit kondenzátory, které odpovídají cos „fí“ 1250 kVA asi 30 % napájecího výkonu. Dále je záměr pana Bähra od pana Schaera experimentálně projednat HNT světla (pozn. zářivky?). Bähr uvádí, že tyto experimenty by měly být zahájeny v případě, že jsou dokončeny tunely, alespoň v chodbách13 až 22, což znamená, že Schaer musí se začátkem studie počkat do poloviny příštího měsíce.
Fotokopie originálního dokumentu.
Panu architektu Stapelovi se uvedou podrobnosti o požadavcích výroby v Richardu III.
Cílem je prorazit štoly 54–58 , něco přes 800 metrů.
Průměrná výška místností by měla být cca 3 m, množství odpadních vod je méně než 5 m3 za hodinu.
Architekt Bähr oznámil, že je třeba zlepšit kondenzátory, které odpovídají cos „fí“ 1250 kVA asi 30 % napájecího výkonu.
Dále je záměr pana Bähra od pana Schaera experimentálně projednat HNT světla (pozn. Zářivky). Bähr uvádí, že tyto experimenty by měly být zahájeny v případě, že jsou dokončeny tunely, alespoň v chodbách13 až 22, což znamená, že Schaer musí se začátkem studie počkat do poloviny příštího měsíce.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)


Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944
Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944
Fotokopie originálního dokumentu.
Köhlerovo Memorandum z 20. 11. 1944  – na základě porady s SS Führungsstabem B5 z 7. 6. 1944 nebude možné dřívější termín zahájení výroby dodržet.
Po provedeném přesném měření z 21. 7.1944 může být výroba v roce 1945 zahájena následovně:
Od 1. 1. u fáze výstavby I.
od 15. 1. u fáze výstavby II
od 1. 2. 1945 u fáze výstavby III.
Jelikož z důvodu událostí u SS, nebyla stavba schopna poskytnout potřebné pracovní síly a zdroje pro práci, výsledky situace je taková, že první část může být připravena před počátkem března a třetí stavba může být připravena k 1. 4. 1945.
Poukázal jsem na to, a v memorandu zdůraznil, že byla na toto téma diskuse v listopadu a ohledně tématu probíhalo čištění od odpadu.
V memorandu je dále poukazováno na to, že Köhler nemůže za průtahy, kdy byla zmeškána stanovená lhůta 3 měsíců.
(Pozn. Překlad textu je pouze přibližný.)

_____________­________________________­__

Mimo jiné použity informace nebo části dokumentů ze sbírkových fondů, které zpřístupnil:

  • Vojenský ústřední archiv
  • Archiv bezpečnostních složek
  • Bundesarchiv
  • Národní archiv http://www.nacr.cz/

Poděkování.

Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomáši Kosovi,
za jeho velkou zásluhu na získání mnoha nových informací (nejen) na této stránce.


Naposledy upraveno 1. 7. 2014


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.