Vrt ČT – znovu začátek… a znovu konec…

Úvod

Kdyby se to ve všech směrech nepokazilo, dala by se tato stránka začít velkým, tučným písmem,
přibližně v tomto stylu:

„PŘES 30 LET ČEKÁNÍ, NA POKRAČOVÁNÍ PRŮZKUMU V LEVÉ ČÁSTI RICHARDU I., JE JIŽ MINULOSTÍ“.

Ale ona to je pravda jenom částečně, vlastně možná to byla pravda pouze jeden den…
Na druhou stranu kdyby se to povedlo, tak by tato stránka za optimálních okolností vznikla daleko později.

Zní to všechno zmateně?
Vysvětlení je jednoduché – a právě tomu, je věnována tato stránka…

Vrtání

23. 6. 2022 byl po 33 letech nad levou částí opět ruch a srocení lidi. V ten den byl opět provrtán do té doby zasutý vrt ČT. Samotné vrtání trvalo přibližné 15 – 20 minut, zhruba po této době, odlétl z vrtáku poslední kus vlhkého, a bahnem páchnoucího jílu, pár kamenů slínovce, a bylo hotovo…

Idealizovaný nákres vrtu před zahájením prací.

Do původního vrtu se noří vrták, vrtné soupravy.

Po chvilce se vynořuje vrták zaplněný jílem a kameny.

Je hotovo…
Idealizovaný průřez vrtem po jeho dokončení.

Průzkum

Celá historie vrtání se v určitých částech podobá té, která je známa z roku 1989. I zde je nejprve potřeba vše prověřit pomocí techniky. A tentokrát by také již nemělo hrozit uvíznutí kamery ve vrtu. Po třiceti letech je o poznání lepší, i kamerový výstup.

A tak se kamera pomalu noří do nitra vrtu, ale protože je spouštěna kolmo dolů, občas se neplánovaně roztočí okolo své osy, a je potřeba ji zastavit přitažením kabelu, blíže ke stěně vrtu. Chvilku pak trvá, než se na monitoru zorientujeme.

Po chvilce se monotónní záběr kovového potrubí (pažení) mění, protože kamera dosáhla předělu kovu a horniny. Začínají se objevovat první dutiny. Chvilku se snažíme zaostřovat objektiv kamery, a pak náhle… Radost dosahuje maxima  – „jsme tam!!“.
Stačil jeden pohled na fragment zachycený na monitoru, a všem je jasné, že se dílo povedlo…

Stejně jako v roce 1989, i teď je do vrtu nejprve několikrát spuštěna průmyslová kamera.

Průběh spouštění kamery, a aktuální záběry, je možné sledovat na monitoru počítače.
A co je ještě lepší – na dálku lze ovládat pohyb hlavy objektivu a zaostřovat snímaný obraz.

Pohled do nezapaženého nitra vrtu.

V hladké stěně se začínají objevovat první nerovnosti.

Náhle se v obrazu objevuje pravidelný, rovný předmět – toto již není vápencový blok.
Z nekonečného prohlížení fotografií pořízených v devadesátých letech, tušíme, že na záběru může být jenom jediné…
…betonový překlad stropu chodby…

Kamera sjíždí o kousek níže – a ano, přibližně po 32 letech se naskytl pohled na cihelnou výplň a betonový překlad stropu.
Ostatně při porovnání s fotografií z devadesátých let nemůže být pochyb.

Uvnitř

V pátek 24. 6. 2022, po dlouhých 33 letech – opět stála noha člověka v levé části Richardu I  – *(bohužel pouze na několik hodin)*…

Přesto, se podařilo (bohužel, pouze telefony…),nafotit okolo stovky fotografií různé kvality. Na této stránce přináším pouze jejich malou „ochutnávku“.

Odkaz na další fotografie a hlavně popis levé části – naleznete v závěru této stránky.

V levé části Richard I.

V levé části Richard I.

Konečná…

Je úterý 28. 6. 2022, dnes se měla konat pečlivě plánovaná – dokumentační výprava, pro prvotní nafocení co největšího počtu detailních fotografií, a současně zahájení mapování podzemí levé části dolu Richard I.…

Bohužel již po odkrytí vrtu, přišla studená sprcha. Kdybych na vlastní oči neviděl výsledek vrtání, nevěřil bych! „Nové“ dno vrtu, bylo prakticky ve stejné podobě (a hlavně výšce) jako před jeho vyvrtáním…

Ještě jednou pro jistotu…
Zával končí prakticky těsně pod hranou původního ocelového pažení.

Po několika dnech se nezapažená část vrtu opět neprodyšně uzavřela.

A co se vlastně ve vrtu přihodilo?

Ve spodní části nezapažený vrt, se pravděpodobně z pondělí na úterý, vinou intenzivních dešťů sesul do své původní podoby.

Pro tuto skutečnost mám jenom jedno vysvětlení.

Na počátku byl předpoklad, že ocelové pažení z roku 1990 dostatečně zajišťuje „měkké“ jílové nadloží. A po těch 11 metrech se již předpokládalo, že spodní vrstvy jílovců (slínovců) budou o poznání pevnější. Této teorii nahrávala i fotografie nedalekého vchodu C/D, kde na starších fotografiích, lze tyto vrstvy spatřit.

Vrstvy na fotografii.

Avšak po vyvrtání stačilo pár dní (možná hodin), na to aby bylo jasné, že příroda a gravitace je zcela jiného názoru…

Ale popořádku.

Původně se tradovalo, že do vrtu ČT byla sklopena nákladní Tatra zeminy. Jenomže dnes už si dovolím tuto teorii zpochybnit. Protože se zdá, že všechno bylo trošku jinak.

Za 33 let, od prvního vyvrtání, prosakovala okolo vrtu voda z dešťů, nebo po jarním tání (ano dříve zde v zimě býval běžně i sníh…). Což zapříčinilo vyplavování materiálu okolo pažení.

Ve spodní části se postupně začaly vyplavovat a vypadávat kusy slínovce. V okolí nezapažené části vrtu začali vznikat kaverny. (ostatně vznik kaveren potvrzují i pamětníci z let 90–91). Vše rok za rokem padalo do podzemí a začal narůstat suťový kužel, který následně ucpal jediný, opravdu pevný otvor, který vznikl prostřelením trhavinou v osmdesátých letech.

Degradace vnitřku však pokračovala dál, a vzniklé kaverny začal postupně vyplňovat materiál, který se vyplavoval z okolí vrtu. Protože pevnější a větší částice již neměly kudy vnikat do podzemí – všechno prázdné místo se začalo postupně vyplňovat jílem. Časem vše ztuhlo v celistvou, hutnou hmotu – ostatně byl na to i dostatek času – přes 30 let…

Pak byla ztuhlá hmota rozrušena vrtáním a vibracemi. Teoreticky mohl vzniklý stav chvilku vydržet, ale bohužel přišly dvě průtrže mračen, a voda si opět našla cestu do podzemí, ale teď už ji nic nestálo v cestě a tak si sebou do podzemí „vzala“ i to co desítky let shromažďovala v kavernách vrtu…

V roce 2005 se u vrtu objevil asi půl metru hluboký propad.
V té době již byla spodní část vrtu pod pažením dávno uzavřena suťovým kuželem, takže nikdo netušil, co se uvnitř děje.

V roce 1987, se původně počítalo s tím, že ve vrtu bude jako pažení použito několik trubek – celkem byly přivezeny tři.
Na letecké fotografii z roku 1991, se dají spatřit zbylé dvě ocelové trubky (jedna je ve vrtu ČT.)

Idealizovaná představa zasutí spodní části nezapaženého vrtu.
1 – Po letech vzniklá prohlubeň okolo vrtu zafungovala jako přírodní trychtýř.
2 – Pevná (těžitelná) vrstva vápence, která musela být v osmdesátých letech prostřelena pomocí trhaviny.
Tato vrstva si jako jediná si zachovala svůj původní kruhový profil.
3 – Kaverny vzniklé po boku nezapažené části vrtu, se po ucpání otvoru v prostřelené části postupně zaplnily jílem z propadů ve vrchní části, a naplavením jílu z okolí vrtu.
4 – Suťový kužel, který ucpal otvor ve stropu štoly.

Takže končíme?
Anebo to může být ještě horší???

01. 03. 2023 – aktualizováno – doplněno

Ale tentokrát už (asi) opravdu s vrtem končíme…

Tato stránka vznikla – nebo spíše byla zveřejněna 10. 7. 2022.

Od té doby se okolo vrtu vše jenom zhoršovalo, až to dospělo do podoby, ze které už opravdu asi není návratu – minimálně ve spojení s vrtem ČT.

Blíže vše asi daleko lépe vysvětlí níže uvedené fotografie.

Takový byl stav okolí vrtu v červnu 2022.

Uběhlo pár měsíců a …
Konec září – vedle vrtu se objevil nepřehlédnutelný propad…

A v listopadu již bylo zřejmé, že tam dole je stav daleko horší, než se předpokládalo.

Závěr roku 2022 a pohled na propad, který prakticky obestoupil pažení a krycí panel.
Tohle už nebudou jenom vypadlé a materiálem vyplněné kaverny. Tam dole zřejmě povolil strop štoly…

A tak se stalo to, co se zákonitě stát muselo – vše bylo zahrnuto zeminou…
Stav ke dni 30. 12. 2022.

Ale podzemí o sobě i tak dalo vědět…
Stav ke dni 27. 1. 2023.

A v únoru 2023 bylo na místo, (dnes již bývalého) vrtu ČT, navezeno několik nákladních aut zeminy.
Mimochodem zemina byla odtěžena v okolí portálu vchodu C/D.

A před závěrem ještě malá galerie, která by mohla být nazvaná – JAK ŠEL ČAS…

Jak šel čas roky 2003 – 2004…

Jak šel čas – roky 2016 – 2023…

No a jsem v závěru stránky

Ani pořádně nevím co závěrem napsat. Jisté je, že se podařilo po přibližně třiceti letech na jeden jediný den nahlédnout do velice malé části podzemí, která ač se to někomu líbí nebo ne, stále přináší mnoho otazníků a nejasností.
Nemám chuť zde znovu rozebírat všechny okolnosti, které se okolo vrtání a medializace objevily, stejně tak je už teď zbytečné rozdmýchávat vášně okolo celkového zabezpečení. Vše co jsem považoval za informačně důležité, bylo napsáno a to co se okolo vrtu přihodilo dál, již prostě nemá cenu dál rozmazávat.
Stránku – (stránky), na téma Vrt České televize, asi chtě nechtě musím považovat za uzavřené téma.

A na závěr – je zde slibovaný odkaz, na samotnou stránku nazvanou Richard I. – levá část podzemí.

Líbila se Vám tato stránka?
Zvažte tedy prosím možnost přispět na tento projekt drobným finančním obnosem, můžete tak učinit zde:
Podpořte webové stránky TOVÁRNA RICHARD dobrovolným příspěvkem.

_(03/23)

Naposledy upraveno 1. 3. 2023

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek