Vrt Československé televize
Co ukrývají tuny odstřeleného vápence v neprobádaných sestřelených chodbách levé části? Je nutné si uvědomit, že expedice Československé televize prošla pouze přístupné části podzemí (včetně prostřeleného otvoru). Nikomu se však nepodařilo zjistit, co se nachází pod a nebo za závaly, které uzavírají celé části podzemí. Je zde opravdu ukryt (pohřben) tajemný archiv gestapa či ještě tajemnější plány zbraní odvety? Zlato? Jantarová komnata? A nebo je to jedna veliká mystifikace? Kdo ví…
Šachtu, která zůstala po vrtu Československé televize, lze ještě dnes poměrně snadno najít. Nedaleko od úzké cestičky vedoucí vedle nově budované střelnice. Lze spatřit betonový panel, který ukrývá ocelovou rouru, která zabezpečovala v době natáčení vrt před neočekávaným pohybem-závalem. Bohužel dnes je již bezpředmětné se pokoušet do vrtu dostat. Dno šachty je uzavřeno závalem, ocelová roura se pomalu boří do země a v bezprostřední blízkosti vrtu se zemina pod panelem propadá a obnažuje ocelovou rouru. V době jarního tání byla uvnitř hladina vody, což je neklamná známka toho, že dno je neprostupné. Veškerá voda, která po cestě v době tání nebo dešťů teče, končí uvnitř vrtu. Není tedy těžké domyslet se, jak to uvnitř podzemí asi bude vypadat. Nemluvě o tom, jak by se navlhlá hornina v případě otevření a změny mikroklimatu zachovala. A tak se zdá, že Richard si svá tajemství ponechá i nadále. Můžeme se tak nadále dohadovat co se může ukrývat pod mnoha závaly. Asi neexistuje žádná technika, která by dokázala podzemí vyčistit a bezpečně zajistit proti dalšímu řícení. A pravděpodobně jediné možné řešení by bylo odtěžit celý kopec Bídnice, ale to už je opravdu scifi. Otázkou je, kam se poděl náklad několika nákladních automobilů z konce války… „Cítil“ pan Slonek opravdu hromady zlata uvnitř nepřístupného podzemí? Ale to už se zase vracím na začátek této stránky a pro návštěvníky těchto stránek mám vzkaz: Přečtěte si znovu to, co pan Věrčák píše, ať máte stejně neklidný spánek jako já :-)
A pro Vás, pane Věrčák, mám na závěr jedno velké poděkování.
Děkuji Vám, pane Věrčák! Závidím Vám, protože jste se dostal do míst, kam já se už asi nikdy nepodívám. A povedlo se Vám natočit film, který ukazuje, kolik nejasností se od konce druhé světové války stále nepodařilo vysvětlit. Váš vrt se sesunul a já nevěřím, že se ještě někdo odváží jej znovu otevřít. Ještě jednou moc děkuji. Roman Gazsi

Režisér filmu – pan Jiří Věrčák.

Vrt Československé televize dnes.


Voda protékající okolo ocelové roury vsunuté do vrtu vyplavila narušený
vápenec a jíl.
V okolí vrtu dochází k pomalému sesouvaní horniny.
[OBRAZ_KLIK id=1079(Protože se ocelová trubka zabořila
hlouběji, je možné se do vrtu podívat. Dole však spatříme již pouze
souvislou vrstvu jílového bahna).]
Pohled na dno zasutého vrtu.


Spodní část vrtu je nepřístupně zasuta. Tady cesta končí.

Jediná cesta je vzhůru… Pohled směrem k vrchní části vrtu.
Konec??
Naposledy upraveno 10. 7. 2011
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek
Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
Obsah stránek © 2000–2012 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.