„Záhada“ zazděné chodby

Tato stránka byla (9. 12. 2013) nově doplněna a některé nejasnosti již jsou vysvětleny.
Z objektivních důvodů nechávám původní texty v nezměněné podobě a nové poznatky přináším až v závěru stránky.

Čelní pohled na budovu.

Historii „zámečku“ zde nebudeme rozebírat. Ostatně vše co se mi podařilo zjistit o této stavbě, si můžete přečíst na těchto stránkách

Na shora odkazovaných stránkách se můžete mimo jiné dočíst, že v době druhé světové války zde sídlil Führungsstab SS – což je pro následující řádky poměrně důležitá informace.

Po odstěhování posledního poválečného obyvatele zámečku, začala stavba pomalu, ale nezvratně chátrat. Tento stav trval přibližně do devadesátých let (přesně si to vážně nepamatuji).

V té době se zde objevila parta zedníků a začalo se pracovat na „opravách“ budovy. Byly strženy původní stropy a rozbourány podlahy. Omítka ze stěn byla osekána až na cihly. Trámy ve stropě a podlahách nahradily ocelové traverzy a hurdisky – prostě důkladné stavební práce se vším všudy.

Při těchto stavebních úpravách došlo i k tomu, že v jedné ze sklepních místností kdosi vyboural nevelký otvor do venkovní stěny… A světe div se, za tímto otvorem se nachází úzká šachta, která se podobá kanalizační štole, obdélníkového průřezu.
Pohledem do nitra chodbice se toho moc zjistit nedá, neboť se prakticky hned za vybouraným otvorem stáčí do mírného pravého oblouku, a vše mizí neznámo kde.
A aby bylo vše ještě těžší, tak se do tunelu nedá ani nijak nasoukat, na to je opravdu malý a úzký (11. 12. 2013. pozn. autora – Dá se nasoukat…).

Na této „chodbičce“ by nebylo zas tak nic neobvyklého. Možná ani to, že se vstup do nitra nachází za (dnes již probouranou) zazdívkou u dvou schodů, které vlastně nikam nevedou = končí u zamřížovaného okénka.
Tehdejší projektant pravděpodobně věděl, co dělá a jenom dnes nám to dnes připadá nelogické.
Mohla to být například stará kanalizace, která byla před mnoha lety zazděna…

Až doposud na tom není nic zvláštního… ale.
Problém je v tom, že zámeček jsem předtím mnohokrát navštívil, ale probouraného otvoru, jsem si nikdy nevšiml… A že by mi unikla nějaká díra, které se táhne do neznáma?? To snad ne…

Tento otvor tedy musel vzniknout až při stavebních úpravách v zámečku. Z počátku jsem tomu žádný význam nedával. Tehdy to pro mne byla jenom díra, která někam vede…
Jenomže o několik let později se ke mně doneslo zajímavé vyprávění.

Člověk, který měl v sousedství zahradu, zašel čas od času za dělníky na kus řeči. A tak se stalo, že se také jednou vyptával, co to tam venku, před domem kopou za díru.

Prý to bude septik.
No proč ne, septik je potřebná věc, a má li se zde bydlet, tak na tom není nic divného… Jenomže budova již měla svůj septik z dřívější doby, který se nachází přibližně 50 metrů od popisovaného výkopu. Stačilo natáhnout jenom nové potrubí a opravit vnitřní izolaci septiku…

Kopání „septiku“ trvalo ještě několik dnů, a pak se (údajně) stala zajímavá věc.
Jednoho dne, večer přijelo několik aut. Před zámečkem a uvnitř se pohybovala světla a po několika hodinách auta odjela… Od té doby se již neopravovalo, nesekalo a nekopalo…

No a teď konečně přijde ona „záhada“…

Když se ke mně donesl tento útržek informací, vydal jsem se k zámečku, abych zjistil, kde se ten „septik“ vlastně kopal…

… Nebudu déle napínat… doposud znatelná prohlubeň („septik“) se nachází přesně v těch místech, kam se ve sklepě stáčí ona tajemné úzká štola…

Pokud jsem až doposud pracoval s ověřeným zdrojem – což je prokazatelná existence chodby.
A s nepodloženým vyprávěním – což je kopání septiku a tajemná auta pod rouškou noci.
Tak to co dále budu psát je pouze a jenom moje fikce! …
Na druhou stranu proč nepopustit uzdu fantazie…

Fikce…

Blíží se konec války. Je jasné, že tento stav již nic nezvrátí a já mám pár beden s něčím, co by se mi třeba jednou mohlo hodit. Co s tím?
Utíkat s tímto nákladem by asi teď nebylo vhodné, musím to někde schovat…
Vím, že ve sklepě je stará, úzká chodbička.
Bedny tedy uložím do chodby, a protože je úzká a navíc do zatáčky, zatlačím bedny nějakým dlouhým předmětem až za ohyb… Chodbu zazdím, „zašmudlám“ barvou a potichu se ztratím, aby mě nezatkla Rudá armáda…
A až se po mnoha letech situace změní, budu mít možnost začít hledat a nakonec i najít…

Zda se opravdu stalo to, co popisuji, to se asi již nikdy nepodaří zjistit…

Podívejte se však na několik fotografií a posuďte, zda je má fikce opravdu tak za vlasy přitažená…

Schodiště do sklepa.

Část sklepa zámečku.

Schody k dříve zamřížovanému oknu.
Pod schodištěm je vybouraný otvor.

Pohled na vybouraný otvor pod schody.

Částečný pohled do nitra chodbičky.
Chodba se stáčí doprava a pokračuje neznámo kam.

Pohled na zadní část budovy.
Popisovaný výkop pro „septik“ se nachází ve střední části fotografie.

Pohled na zasutý výkop a okno sklepa.
Bílá šipka označuje výkop.
Žlutá šipka označuje sklepní okno – viz následující fotografie.

Ještě jednou pohled na vybouraný otvor.
Nad schodištěm je okno, které je na předcházející fotografii označeno žlutou šipkou.
Chodba za otvorem se stáčí doprava, a po několika metrech musí protnout výkop pro „septik“ – bílá šipka na předcházející fotografii…

09. 12. 2013 Doplněno

Přibližně po pěti měsících, od vydání této stránky jsem obdržel následující email:

Když jsem se díval na Vaše stránky, velmi mě zaujal také článek o zámečku Pfaffenhof. Tuto sobotu jsem se s kamarádem vydal zámeček prozkoumat blíže. Je opravdu neuvěřitelné, jaké architektonické skvosty si necháváme zmizet před očima… Samozřejmě mě nejvíce zajímala Vámi popsaná chodbička ve sklepě. Jsem vysoké a útlé postavy, proto mi to nedalo a do chodbičky jsem se nasoukal a proplazil se jí až na konec. Myslím, že to už asi víte, ale i tak se podělím o mé zjištění.

Jedná se o starou nepoužívanou odpadní stoku, která se obtáčí kolem zámečku a dále vede směrem k Litoměřicím.
Míjí bývalý bazén a ústí ve staré jímce na dřívější zahradě, zhruba v místech mezi silnicí a bazénem. Asi v půlce délky stoky do ní shora ústí asfaltem potřená odpadní trubka. Kromě spousty plastových drátěnek, úlomků skla, použité dýmovnice a velkého množství zřejmě myších kostí se ve stoce nic významného nenachází.

S pozdravem Jakub Ondrouch

(konec e-mailu)

Ou ou … to bolelo.

Taková krásná teorie o zazděné záhadě, a on je to jenom kanál. A co je horší, není v něm nic podezřelého… Ještě mi zbývala malinká naděje, že si ze mě někdo opět vystřelil, (jako již tolikrát…).

Přiznávám se, že jsem prostě nevěřil tomu, že by se do té krysí díry někdo dokázal nasoukat. Já sám jsem dokonce uvažoval o nějakém modelu na dálkové ovládání, který bych do tunelu poslal.
Po několika mejlech s Jakubem, jsme oba došli závěru, že jediné řešení bude pokus opakovat. Já si Jakuba nafotím při plazení a on zase vyfotí tu stoku… A tak se také stalo.

Dál není asi co psát, nechám promluvit fotografie…

Příprava na průnik do tajemné šachty.

A věřte nevěřte, on se tam vážně protáhnul…

Po chvilce již koukají pouze podrážky hrdinného podzemníka.

… teď se podíváme, co se vlastně uvnitř stoky ukrývá…

Úzká, klenutá a kupodivu suchá šachta se ztrácí v temnotách.

Na konci „temnoty“ se ukrývá mírná zatáčka.

A za zatáčkou…

…světlo na konci tunelu…

A světlo na konci tunelu?
To je septik, který je asi padesát metrů od zámečku.

Septik a zámeček.

A je tedy v šachtě alespoň něco… alespoň něco malinko jinak?
V jednom místě (kupodivu hned za zákrutem u probouraného vlezu), je zcela jinak vytvořená klenba.
Vychází to sice pod nově kopaný septik, ale asi by bylo pošetilé tvrdit, že je klenba nově vytvořena po probourání.
Vrstva cementu u cihel nemá odlišnou barvu a ani na podlaze kanalizace není cihlová drť.

Po několika minutách se končetiny opět objevují, a po chvilce kroucení v úzkém otvoru se mírně zašpiněný Jakub opět objevuje.

Děkuju, Jakube…

Co tedy napsat na závěrečné shrnutí.

Teorie o vzájemné vazbě kanalizace a venkovního výkopu se nepotvrdila.

Ani snad nemám odvahu tvrdit, že odlišná část klenby za zatáčkou vznikla při výkopu. To by se na dně šachty musela najít nějaká suť po probourání, a cement u cihel by byl asi odlišné barvy.

Přesto však nebyl vysvětlen důvod výkopu v zadní části budovy a ani doba vzniku otvoru do kanalizace v zazdívce sklepa. Nemluvě o absenci jakéhokoliv potrubí, které by u zámečku do kanalizace ústilo, a to i přesto, že druhá část stoky prokazatelně ústí ve starém septiku.
Kromě toho ve sklepě zámečku lze najít i několik vybouraných otvorů a to jak přímo ve stěně anebo u komínových dvířek. Zde však nelze posoudit, kdy tyto otvory někdo proboural.

Dlužno podotknout, že proražený otvor do stoky kanalizace není jediné místo, kde se někdo snažil kopat…
V těchto případech je však možné, že o hledání pokladů se snaží i dnešní zlatokopové …

Konec… ?

Rád přivítám, Vaše další e-mailové názory na tuto věc.

Naposledy upraveno 1. 6. 2015

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek