Jak vlastně vypadal vchod C/D?

Asi to bude znít divně, ale do současné doby se mi nepodařilo zjistit, jaký byl v době války vzhled jednotlivých vchodů do podzemí. A to jakéhokoliv z celkového počtu čtyř, jejichž existence je prokazatelná v letech 1943–1945. Na této stránce se budu snažit probírat všechny nejasnosti okolo tak jednoduché otázky: „Jak vlastně mohl vypadat vchod CD v době války?“

Pohled na současný portál do podzemí Richard I – vchod C/D.

V pořadí druhý vchod do podzemí, který je na mapách označen jako C/D, byl v době války pravděpodobně nejdůležitější dopravní tepnou do podzemní továrny Richard I. Přestože se jednalo o tak důležitou stavbu, nebyla doposud nikde prezentována žádná fotografie, kde by bylo jednoznačně řečeno „toto je fotografie vstupu do podzemní továrny Richard v roce 1945“. Stačilo by i prosté  – toto je vzhled toho a toho vchodu v rozmezí let 1945–1956.

Tedy přesněji, existují fotografie, dokonce jsou v archivu Památníku Terezín opatřeny popisky a nezřídka i datem pořízení, přesto mám (alespoň tedy já) velký problém ukázat na fotografii prstem a prohlásit: „Toto je vchod ten a ten a zachycuje to a to…“

Pojďme se nejprve podívat na zmiňované fotografie. Seřadil jsem je za sebou tak, jak předpokládám jejich postupný vznik. Jak již několikrát zaznělo, nedokážu s určitostí napsat, v jakém časovém rozmezí vznikly tři následující fotografie. Snažil jsem se je alespoň seřadit postupně tak, jak předpokládám jejich stáří. V dostupné řadě fotografií schází jedna. Ta je uvedena až v závěru této stránky a je (podle mého názoru) tak odlišná, že se zdráhám zařadit ji do této sbírky. Proč, to se pokusím vysvětlit níže.

Jisté je, že při úpravách v roce 1956 došlo k posunutí vstupního portálu o několik desítek metrů dopředu (štola se prodloužila). Byl vybetonován stávající portál a chodba C se stala prakticky součástí jednoho vchodu (viz foto v závěru stránky).

Jaký byl tedy vzhled vchodu C/D těsně po válce? Bylo zajištění a vyztužení ze dřeva anebo betonu?
Ani mnohé diskuze nepřinášejí jasný výsledek. Nicméně nejčastější shoda v názorech je pro dřevem zajištěný vstupní portál a ostatní uvnitř betonové.

A hlavní argumenty při diskuzích?

Například:

• Je to z důvodu maskování.
• Vchod se nestačil prostě dokončit do plánované podoby, proto byla zachována původní výdřeva.

Maskování?

Ano i to beru jako argument. Pro letecký průzkum by mohl připadat úzký a dřevěný vchod jako prostý vstup do štoly a všechny stavební práce na povrchu jako důlní činnost. Zde nemám připomínek. Ale je to opravdu rozumné vysvětlení pro skutečnost, že celé podzemí je částečně vybetonováno a souvislá betonová chodba uvnitř podzemí, najednou, 50 m od vchodu přechází v dopravní štolu o malém průřezu, vyúsťujícím v nenápadnou dřevěnou „branku“. Proč?

Nedokončená betonáž?

Bylo by přece jednoduší již v době stavebních úprav začít rovnou od začátku „ve velkém stylu“. Ostatně v budoucnu (rozuměj v případě pokračující výstavby) by se podoba vchodu změnila v cosi, co částečně připomíná vchodové objekty do betonových tvrzí (bunkrů) druhé světové války. Něco jako masivní betonová křídla, která by se zasouvala do stran. Z důvodu rychlého konce války, a tím i ukončení výstavby, nikdy nedošlo k realizaci této části stavby (viz následující foto).

Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D včetně zakreslení plánovaného vzhledu železobetonových posuvných vrat.

Datem neurčený vznik fotografie zachycující vchod C/D.
Za povšimnutí stojí již nepoužívaná uzavřená štola C (nalevo).

Totéž místo o nezjištěnou dobu později..

A do třetice pohled na dřevem zajištěný portál chodby D.
Vzhled dřevěné výztuže již nese známky značné omšelosti…

Nově vybetonovaný portál v roce 1960. Těžba vápence v té době ještě stále probíhá.
Foto: Bohumil Červený, 1960. Fotoarchiv České geologické služby.

Pohled na „současný“ vchod C/D.
Fotografie pořízena přibližně okolo roku 1965
K betonáži došlo roku 1956.

Pohled na portál vchodu C/D v současnosti.

Uvnitř chodby D

Pokud tedy ponecháme stranou stále nezodpovězenou otázku ohledně vzhledu venkovního portálu a jeho okolí, můžeme na okamžik nahlédnout do podzemí. Nemusíme se plahočit moc daleko. Vlastně pouze několik desítek metrů od vstupu do chodby D. I zde můžeme při troše pozornosti spatřit určité nejasnosti.

Již od vstupní brány je páteřní chodba D až k prvnímu závalu (přibližně 50 m) kompletně vybetonována. Na svém počátku v podobě železobetonového monolitu (poválečná betonáž) a po určité vzdálenosti jsou betonové pouze stěny a podlaha, kdežto strop je zhotoven z betonových hranolů („válečná“ betonáž). Znatelný je i rozdíl v hrubosti betonu. A právě zde (alespoň pro mne) začíná nejasnost.

Stejně jako v případě vzhledu vchodu si pokládám otázku: „Jak vypadalo posledních pár desítek metrů páteřní chodby D směrem ke vchodu?“ (Víme přece, že při výstavbě továrny došlo k rozšíření a částečnému vybetonování podzemních prostor. Víme také, že po určité vzdálenosti od vchodu je chodba vybetonována a pouze strop je vytvořen z betonových hranolů.) Proč tedy došlo v roce 1956 ± k vybetonování počáteční partie chodby? Jak vypadala chodba předtím? Proč nebyla také vybetonována již od počátku?

Richard I – začátek páteřní chodby D.
Na první pohled totožná chodba. Při podrobnějším pohledu však zjistíme, že profil chodby má určité odlišnosti.
Na levé fotografii je profil chodby pocházející z betonáže okolo roku 1956.
Fotografie vpravo zachycuje původní profil chodby z roku 1944–1945
Rozdíly jsou patrné. Otázka je položena v textu. Jaký byl původní vzhled a profil (dnes) nové části a proč nebyla vybetonována v době výstavby?

Detailní pohled na napojení válečné a poválečné betonáže.

Původní profil chodby (1944–1945) pokračuje dál do podzemí a je přerušen rozsáhlým závalem zříceného stropu.

Chodba s výdřevou.
Místo pořízení fotografie mi je stále záhadou.
Profil a velikost chodby by nejvíce odpovídala chodbě D a tím by se dalo i vysvětlit dodatečné dobetonování části směrem ke vchodu.
Má to však jeden háček. Fotografie byla pořízena v roce 1965!
(Tedy v době, kdy už dávno byla provedena betonáž vchodu.)
Autor J. Pohořelý (fotografie je v originálu přechovávána v archivu Památníku Terezín).

Chodba C
Fotografie vlevo – novodobá úprava chodby
Vpravo – profil původní „tereziánské“ štoly C.

Současný pohled na odbočku do chodby C. Poválečná betonáž, přibližně rok 1956.

Neznámý vchod do podzemí?

Když už se tato stránky hemží nejasnostmi okolo vchodu C/D, mám tady ještě jednu „perličku“, která do všeho vnese další chaos… Inu Richard 

V archivu Památníku Terezín mají fotografii vchodu, která je datována rokem 1945 (autor fotografie je tuším fotograf, pan Sommer.). Jedná se o poměrně známou fotografii dělníků sedících na kládách u kolejí a v pozadí dva temné otvory do podzemí. Otázka je jednoznačná. O jaký vchod se jedná? V úvahu přichází A/B, C/D, nebo dokonce teoretické E/G??

Rozdíly popisuji pod zmiňovanou fotografií. Za úvahu stojí položit si otázku. Pokud se opravdu jedná o vchod C/D, tak jaký vchod je potom zachycen na fotografiích uvedených v horní části této stránky? Proti vchodu C/D hovoří i chybějící cihlová klenba chodby C. Tato klenba je předválečného data a na fotografii s dělníky není (na zdrojové fotografii, kterou vlastním, se cihlová klenba nedá spatřit ani při zesvětlení a zvětšení fotografie). Pro upřesnění snad jen informace, že při výstavbě nového portálu v roce 1956 bylo vybetonováno přibližně 40 m chodby D a ± 10 m chodby C při zachování části cihlové klenby – viz foto na této stránce.

Současný vzhled počáteční partie chodby C. Cihlová, klenutá chodba přechází do obdélníkového profilu ze železobetonu.

Detail napojení cihel a betonu.

Foto pro porovnání – viz následující text.

Zatím stále neurčený vstup do podzemí. V památníku je u dokumentace k fotografii napsán rok vzniku – 1945. Ano, to by nejvíce odpovídalo hledanému vchodu C/D, tak kde je problém? Pro porovnání jsem zvolil horní fotografií, kde je prokazatelný pohled na vstup C/D. Co nesedí? Velikost a profil levé štoly C? Velikost portálu D. Zakřivení a počet kolejí vstupujících do podzemí. Celková velikost prostranství před areálem. Jediné,co je prakticky totožné, je vápencová deska nalevo nad vchodem. Ale i zde se může jednat o desku, která se táhne prakticky po celém Bídnickém kopci (fotografie jsou v originálu přechovávány v archivu Památníku Terezín).

Část původního plánu továrny.
Na mapě jsou vyznačeny vchody A/B a C/D, včetně zakreslení plánovaného vzhledu, železobetonových posuvných vrat.

• Vchody do podzemní továrny Richard I-III,

Na závěr snad jen pro zajímavost. Vstupní část (za války či po válce odstřeleného nebo zavaleného???) vchodu F (Richard II) je také novodobě vystavěna. Ale… Ač se napojuje na původní vybetonované prostory obdélníkového profilu, je nově vystavená část (v délce přibližně 100 m) zcela odlišného tvaru, která vzhledem nejvíce připomíná klasický tunel. Proč tedy? (viz foto – RICHRD II – vchod F)

RICHARD II – vchod F. Vstupní část (za války či po válce odstřeleného nebo zavaleného) vchodu F (Richard II) je také novodobě vystavěna.
Ač se napojuje na původní vybetonované prostory obdélníkového profilu, je nově
vystavená část (v délce přibližně 100 m) zcela odlišného tvaru, který nejvíce připomíná klasický tunel. Proč tedy?

• Zde naleznete popis vchodů do podzemní továrny Richard I-III

Budu rád, když mi napíšete svůj názor na téma: Jaký byl podle Vás vzhled vstupní části do podzemní továrny. Pište mi své názory na e-mail: gazsi@seznam.cz

Naposledy upraveno 21. 12. 2011

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek