Temná minulost druhé světové války

Vyhledávání

Hledání nejasností

Co věděl Ing. Volk?

Ing. Volk a Rusové

Jméno Ing. Volka je ve spojení s továrnou Richard pro mne stále opředeno záhadou. Podle všeho se jednalo o jednoho ze tří hlavních inženýrů továrny (další dvě jména prozatím nezmiňuji a budu se jim věnovat v jiné části stránek). Co je vlastně tak zajímavé na hlavním inženýru továrny a co o něm vlastně víme?

Ing. Volk byl nejpřednějším odborníkem v továrně Richard a pravděpodobně se podílel i na projekci závodu. Společně s příslušníky SS vybíral odborníky z řad vězňů – häflingů, a zařazoval je do specializovaných pracovních skupin. Ke všem lidem se údajně choval vždy slušně. Bydlel sotva 2 km od Richardu, v malé vesnici Miřejovice (je možné, že došlo k záměně jména a jedná se o obec Michalovice. Přesnou lokalitu zjišťuji) nad Žernoseckými vinicemi, kde spolu s manželkou Alicí a synem Hansem obýval malý domek. Denně buď jezdil autem, nebo chodil pěšky do Richardu do práce, odkud často nosil lesklé duralové předměty, jaké se v dole vyráběly. Pro slušné vystupování a jednání se ho ostatní obyvatelé vesnice nebáli, třebaže to byl nacista. Své sousedy ve vsi prý často i s rodinou navštěvoval, o práci a podmínkách v podzemí Richardu však nikdy nemluvil. V posledních dubnových dnech roku 1945 se z Richardu rozutekli Volkovi spolupracovníci, kteří pravděpodobně zamířili na západ do amerického zajetí. Inženýr Volk však zůstal až do 1. května 1945. V tento den zmizela ze vsi i rodina Volkových. Žádný ze sousedů je neviděl odjíždět, nikdo neměl ani potuchy, kam směřovali. Jaké proto bylo jejich překvapení, když se u nich na dvoře 4. května 1945 dopoledne objevila paní Volková. Přišla s nevelkým kufříkem, ve kterém byly kompletní plány celého Richardu a výrobní činnosti v něm. Manželka šéfinženýra Volka požádala sousedku, aby kufr někde v domě ukryla. Řekla jí tenkrát otevřeně, co kufr obsahuje. Sousedka po chvíli váhání souhlasila a obě společně tajemný kufr vynesly na půdu, kde ho ukryly mezi včelařským nářadím. Pak paní Volková poděkovala a spěšně odešla…  Záhadný kufr se však na půdě moc dlouho neohřál. Dne 9. května 1945 zastavil z ničeho nic před domem sovětský obojživelný automobil. Vyskočili z něj tři sovětští důstojníci a s nimi, světe div se – také Robert, Alice i Hans Volkovi! Inženýr Volk si vyžádal svůj kufr, poděkoval sousedům a rozloučil se s nimi. Pak opět všichni nasedli do vojenského auta, které s nimi rychle odjelo směrem do Litoměřic. Tam, na horním nádraží, dostali Volkovi od sovětů k dispozici jeden nákladní vagón. Rudoarmějci jim do něho pomohli nastěhovat nábytek a další zařízení z domku ve vsi nad Richardem. Po několika dnech byl vagón připojen k bedlivě střeženému vojenskému vlaku a rodina nacistického šéfinženýra Volka s ním odjela do Sovětského svazu. Od té doby o něm už v Litoměřicích nikdo nikdy neslyšel. Dodnes je záhadou, proč šéf Richardu neuprchl před příchodem Rudé armády tak, jako ostatní jeho kolegové, ale naopak se jí vydal i s rodinou naproti, předal jí důležité dokumenty i plány a pak odjel do SSSR. Pamětníci si ještě vzpomněli, že v té chvíli rozhodně nepůsobil dojmem nějakého válečného zajatce.

Divné, že? Ptáte se proč?

Odpovídám. Víme, že v Richardu byla prokázána výroba součástek pro motory a převodovky do tanků (Richard I) a plánovalo se přestěhování elektrotechnické výroby, firmy Osram (Richard II). A já si dovolím zvědavou otázku. Co je na výrobě zmíněných komponent v Richardu tak zajímavého? Řekl bych, že nic moc. Prostě strojírenská továrna, pouze s tím rozdílem, že vše je umístěno v podzemí.

Ptám se dál. Co může vědět jeden (i když hlavní) inženýr továrny tak důležitého o výrobě součástek na tankové motory? Co je všeobecně na výrobě tohoto typu součástek tak divného? Motory a převodovky se přece v té době vyráběly po celém světě a ukořistit jakýkoliv tank a posléze jej do šroubku rozebrat by Rusové dokázali už tehdy, a to bez pomoci hlavního inženýra.

Tím se dostávám k zásadní otázce: Co věděl Ing. Volk tak zajímavého, že jej za shora uvedených okolností odvezla rudá armáda neznámo kam? Proč jej prostě jako válečného zajatce „nesebrala“ a neodvezla bez jakýchkoliv ohledů? „Dělal si na zbraních proti nám? …. Tím pádem jsi nepřítel, marš do zajetí, tam tě naučíme, zač je toho loket! …. Inženýrů je všude „mnogo“, tak se s tebou nebudeme párat“.

Co tedy skrýval tajemný kufřík, který si odvezl s sebou do Ruska? Nevěděl něco daleko a daleko zajímavějšího, co vyměnil za slušné jednání s ním a jeho rodinou? A jaký byl vlastně další osud tohoto člověka a jeho rodiny?


Naposledy upraveno 31. 8. 2011


předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2000–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2011 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Richard-1.com.